No, nebudu zastírat, letos to bylo jak návštěvností tak komentáři tak chabé, že pořád přemýšlím, jestli ještě příští rok pokračovat :-) Proto mě docela překvapilo, že momentálně je můj blog 11. nejčtenější mezi blogy na pise.cz, za což samozřejmě děkuji, ale někdy můžete zanechat i nějakou stopu ;-) Možná někoho odrazují moderované komentáře, ale rozhodně tu není žádná cenzura, nezvěřejňuju jen anonymy, kteří neumí slušně diskutovat, chronické rýpaly a pochopitelně nenávistné příspěvky. O komentáře lidí, co mě soudí podle jednoho článku aniž by tu evidentně někdy dřív byli taky moc nestojím, ale pokud alespoň napíšou k tématu nebo si článek přečetli, tak zveřejním také.

Jinak nejčtenější články tohoto roku zůstávají podobně jako loni:

Filip Topol se narodil 12. června 1965 v Praze v umělecké rodině. Jeho dědeček Karel Schulz byl spisovatel, otec Josef Topol dramatik, starší bratr Jáchym také významný spisovatel.

Filip nebyl jen zpěvák, ale i textař, spisovatel, básník a výborný pianista. Undergroundovou kapelu Psí vojáci, pojmenovanou podle indiánských válečníků z knihy T. Bergera Malý velký muž, založil už roku 1979 se spolužáky ze základní školy, Davidem Skálou (bicí) a Janem Hazukou (baskytara). Ve skupině se však během jejího působení objevili další členové a hosté hrající na saxofon, altasaxofon, kytaru nebo housle.

Pitomý, hnusný, utrápený rok :-( Děsím se, že ještě 4 dny zbývají, co se ještě stane. I když ten nový asi taky nezačne extra úžasně, protože se musím objednat hned ke třem doktorům  Od té doby, co nemám Elišku, chodím doma od ničeho k ničemu. Učení stojí, zakázky taky. Mám v hlavě úplně prázdno, nemůžu se donutit, nebaví mě to. Na druhou stranu jsou samozřejmě lidi, co jsou na tom hůř. Třeba na Vánoce můžu jít k prarodičům a Emči, jak jsme s mamkou na Štědrý den šly, když už teda doma nemáme ani psa. Na Silvestra za nimi asi půjdu taky. Loni jsem byla krátce před půlnocí domluvená s kamarádem. Samozřejmě dorazil pozdě, takže přesně o půlnoci jsem na ohňostroj koukala sama. Možná od toho se odvíjel celý následující rok :-/ A vůbec-vichřice (ne sněhová), déšť a 10 stupňů na konci prosince? Mě teda netrápí, že není zima, nesnáším mráz, ale je to čím dál divnější, vzhledem k tomu, že Velikonoce byly na sněhu. Jednou budeme dětem vyprávět, jak o Vánocích byl sníh a zima a o Velikonocích jaro...

Dnes žádnou koledu, ale jednu slavnou píseň pro všechny slušné lidi.

Napsal ji Bob Dylan v roce 1962 a vyšla o rok později na albu The Freewheelin' Bob Dylan. Ačkoli je často považována za protest-song, klade i řadu řečnických otázek o míru, válce a svobodě. Refrén "The answer, my friend, is blowin' in the wind" ("Odpověď se, můj příteli, vznáší ve větru") je nesrozumitelně dvojznačný-pravda může být tak jasná, že ji vidíš ve tváři, ale také může být neuchopitelná jako vítr.

Jsou to andělé trvale pobývající po vašem boku. Jsou to nebeské bytosti seslané přímo od Stvořitele, které se od lidí liší. Nejde tedy o naše milované zesnulé, kteří – když mohou konečně působit jako andělé – se nazývají duchovní průvodci. Naši zemřelí přátelé a rodinní příslušníci mají stejně jako všichni žijící nebo zesnulí své ego. I když mohou mít dobré úmysly, jejich vedení není tak čisté a důvěryhodné jako vedení ze strany strážných andělů, kteří jsou s námi od okamžiku narození do chvíle fyzické smrti.

Ať děláme v životě cokoli, naši andělé nás nikdy neopustí. Strážní andělé jako ochránci a průvodci zajišťují, že zůstaneme v bezpečí, budeme šťastní, zdraví a naplníme své životní poslání. Přesto, abychom uskutečnili tyto záměry, musíme jednat se svými anděly strážnými poctivě.

Piercing (z anglického pierce – propíchnout) už dávno není jen módou punkerů a dalších skupin mládeže, které dřív byly odsuzovány. Jeho historie je dokonce mnohem delší, už před tisícovkami let měl ve společnostech po celém světě – v Africe, na Aljašce i v Evropě náboženský a rituální význam. Ke konci 20. století inspirovaly mládež k nošení piercingu hudební kapely, které se objevovovaly ve vysílání slavné TV stanice MTV a v "seriózní" módě poprvé piercing a tetování představil slavný návrhář Jean-Paul Gaultier.

Dnes mají různé části těla ozdobené nejen teenageři, ale i lidé vyšších věkových skupin a jeho popularita se nezmenšuje. To reflektuje i jeden z největších a nejoblíbenějších českých e-shopů zaměřených na piercing a vše kolem něj PiercingMania.

Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara

Třetí adventní neděli 11. prosince 1949 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v obci Číhošť na Havlíčskobrodsku během kázání místního faráře Josefa Toufara 3x zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Sám kněz pohyb neviděl, ale během pár dní jej na jev upozornilo několik svědků-dohromady jich bylo 20, různého pohlaví, věku, vzdělání, jeden z nich byl téměř nevěřící a do kostela chodil jen výjimečně. Tzv. Číhošťský zázrak upoutal i pozornost StB. Komunistům, pro které byla církev jeden z největších nepřátel systému, by se velmi hodilo, kdyby se jim podařilo kněze obvinit, že pohyb křížku po domluvě s Vatikánem mechanicky zinscenoval za účelem "zvroucnění náboženského citu" a zneužití tohoto citu prostého věřícího lidu proti lidově-demokratickému zřízení. Obžaloba dále pokračuje: "Tzv. 'zázrak' v Číhošti byl experimentem Vatikánu, kterým chtěl vyzkoušet odezvu a politický efekt této nové formy podvratného boje proti lidově-demokratické vládě nejen u nás, ale také v ostatních zemích lidové demokracie."

Písmenko "J" odkazuje na Japonsko, odkud tento specifický styl pochází. Ačkoli je inspirován i západní gothickou subkulturou a v oblečení především viktoriánskou, edwardiánskou i rokokovou érou, řada kořenů je čistě japonských jako animé cosplay (kostýmové hry, kde se lidé oblékají jako jejich oblíbení hrdinové animé) a japonská alternativní hudební scéna zvaná Visual kei, která, jak už název napovídá, klade důraz na extravagantní vzhled. Průkopníkem byla kultovní rocková kapela X Japan. 

Visual kei kapely jsou žánrově různé. Některé jsou ovlivněny heavy metalem (např. Dir en Grey), jiné europopem (L'Arc en Ciel) nebo neoklasickým darkwave a symfonickým rockem (Malice Mizer). Vizuálně se inspirují i gothickými, punkovými a glam rockovými prvky, které splývají v jedinečnou androgynní kombinaci ("estetika oboupohlavnosti"). I členové mužských kapel se snaží vypadat co nejvíce žensky.

Mezi další známé visual kei a j-rockové interprety patří např. Moi dix Mois, Ali Project, Versailles-Philharmonic Quintet, Luna Sea, Buck-Tick, Yousei Teikoku, Schwarz Stein, Kanon Wakeshima a další. Mnoho jich najdete na Last FM.

(The Hobbit: The Desolation of Smaug)

Am.-novozélandské fantasy, 2013. Hrají: Ian McKellen (Gandalf), Martin Freeman (Bilbo Pytlík), Richard Armitage (Thorin), Aidan Turner (Kili), Luke Evans (Bard), Orlando Bloom (Legolas), Evangeline Lilly (Tauriel), Lee Pace (Thranduil) a další. Režie: Peter Jackson. 

Pár let po zfilmování Tolkienova Pána prstenů se režisér Peter Jackson pustil stejně velkolepě do jeho další trilogie, Hobit, která vypráví o tom, co se událo před Frodovým dobrodružstvím s prstenem. V druhé části pokračuje cesta trpaslíků pod vedením Thorina Pavézy a za doprovodu hobita Bilba a čaroděje Gandalfa s cílem získat zpět Osamělou horu a trpasličí království Erebor. Výprava opět čelí útokům skřetů a dalších oblud, jsou uvězněni v království lesních elfů, kde se setkáváme i s krásnou bojovnicí Tauriel, přeplavou do Jezerního města a konečně se ocitají u Osamělé hory, kde čelí zatím nejnebezpečnějšímu protivníkovi-jejímu strážci, draku Šmakovi.

Tento po všech stránkách báječný a úžasný rok skončil stejně famózně jako začal (ironie). Cca 2 týdny poté, co mi umřela babička, zhaslo i světýlko mého života, naše (moje a mamčina) skvělá buldočka Eliška. Neměly jsme ji sice od štěňátka, ale až od jejích pěti let, ale byly to stejně krásné roky jako s naší první buldočkou Meginkou (ta umřela v necelých 13 letech před 7 lety). 

Myslím, že už jsem to tu před časem psala, v listopadu jsem zjistila, že má Eli na mléčné žláze pár nádorů. Nakonec jsme riskly operaci (navíc máme šikovného pana veterináře), s tím, že kdyby nepřežila narkózu, tak aspoň umře ve spánku a v klidu než aby jí to rostlo dál a napadlo i další orgány. Zákrok zvládla výborně a celý další měsíc byla veselá a v pohodě jako vždycky, ale bohužel tento pátek (třináctého, to se bude dobře pamatovat :-/ ) dostala akutní srdeční selhání a zřejmě zároveň i mrtvici. Byla jsem s ní zrovna sama doma, nejprve jsem myslela, že je to epilepsie (měla jsem zkušenosti s Meginkou, která byla epileptik)

Do té rubriky dávám většinou písničky podle žánrů-metal, punkrock, taneční, oblíbené, české...ale ještě tu chybí písničky z tvorby našich nejbližších (jazykově a historicky) sousedů. Co ze slovenských hudebních luhů a hájů mě zaujalo?

Anarcho-folková kapela Naive Fighters vznikla kolem roku 1997. Sestavu tvoří Maťa (zpěv), Daniel (kytara, zpěv) a Farki (bicí). Vydali demo ...and we are fucking naive, EP Slová a kazety Budeme tancovať na troskách tejto spoločnosti a Kočka.

Zajímavý rozhovor zde.

Tímto strhujícím psychologickým a sociálně zaměřeným románem, Rowling dokázala, že není jen autorkou fantasy pro děti a mládež, ale dokáže podat i výborný příběh z jiné oblasti než z Bradavic. 

Pagford je na první pohled ospalé anglické městečko, ale po náhlé smrti jednoho z místních radních, Barryho Fairbrothera, to začne pod povrchem vřít. Hlavní problém, který bude muset nově zvolený radní řešit je, jestli místní chudinskou čtvrť včetně odvykací kliniky nechat pod správou Pagfordu nebo je připojit k sousednímu městu. Začíná boj mezi kandidáty a jejich stanovisky, který se přenese i na jejich příbuzné, přátele a děti. 

V knize sledujeme několik rodin, jejichž členy autorka velmi plasticky a do hloubky popsala.

Aneb o čem jsem tou dobou psala v minulých letech a chtěla bych pro zajímavost připomenout (mimochodem, nevím, jak je to možné, ale úplně jsem letos zazdila 6. blogové narozeniny, které byly 6. listopadu :-( ).

Listopad 2007

Hana Klenková: Slunečná farma-Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Autorkou je Češka, ale příběh se odehrává ve 20. a 30. letech v Americe

UPOZORNĚNÍ: Tento článek je delší. Proto, jestli chcete komentovat (a vynadat mi do pseudohumanistů, zaslepenců a pravdoláskařů-mimochodem, stejně je divný, že žijeme v zemi, kde jsou pravda a láska téměř sprostá slova a lepší je asi teda být lžinenávistníkem), tak si ho přečtěte celý, ať se vyhneme případným nedorozuměním (popř. mi klidně vynadejte, ale ne na základě něčeho, co jste si ani nepřečetli) ;-) Děkuji.

Nechci samozřejmě z milých čtenářů dělat hlupáky, já jsem taky vždycky myslela, že člověk komentuje to, co si přečetl, ale bohužel jsem se tu párkrát setkala s komentáři typu "Ještě jsem to ani nedočetl, ale musím ti říct, že jsi hloupá / mýlíš se / jsi mimo" apod. :-D

Předem říkám, že nejsem žádný nekritický obdivovatel Nelsona Mandely, který před dvěma dny zemřel v požehnaném věku 95 let ani, že africké země, včetně JAR, nemají problémy a že po převzetí moci JAR zpět od bělochů k černochům se tam nedějí zvěrstva tentokrát namířená proti bílým. Rasismus není v pořádku, ať už pochází z kterékoli strany. Ale je dojemné, jak se zas "tlučdoklávesnicové", co nikdy nikde nebyli, ale v diskuzích na zpravodajských serverech mají ve všem jasno a jsou odborníci na všechno, začali najednou strašně starat o JAR, kde Mandela vyhnal tu skvělou bílou elitu a jak je to tam teď hrozné. Jestli někomu přijde v pořádku, že v AFRICKÉ zemi neměl černoch ani právo volit... Asi zapomněli, že černý kontinent je domovem černochů nikoli bělochů, resp. Evropanů a je v tom případě směšné, že někdo, kdo tvrdí, že apartheid proti černochům v jejich vlastní zemi byl super, zároveň nadává na imigranty, když Evropané také "vlezli" všude a zdecimovali původní obyvatelstvo od Ameriky po Austrálii.

O humanitární organizaci FFL, která s pomocí dobrovolníků distribuuje v desítkách zemí po celém světě vegetariánské jídlo chudým, ve válečných konfliktech nebo při přírodních katastrofách a zabývá se i vzděláváním, zdravotní a humanitární péčí pro potřebné jsem psala již zde. Teď mě zaujala stránka, kterou mi nedávno poslala Toruviel a informuje veřejnost přímo o aktivitách FFL v indickém městě Vrindávan (stát Uttarpradéš).

Pohřební píseň. Tematicky k dnešnímu dni.

Death in Vegas je britská psychedelicko/elektronická/rocková skupina založená roku 1994 Richardem Fearlessem (Richard Maguire) a Stevem Hellierem v Londýně. V současnosti má dva stálé členy-Fearlesse a Tima Holmese. Jejich hudba je ovlivněna mnoha žánry, mj. psychedelic rockem, elektronikou, krautrockem, dubem, industrialem i minimalistickým technem.

Příjmení tohoto německého herce znamená v překladu hrůza, děs nebo leknutí. Možná to byl jeden z důvodů, proč se mnoho lidí domnívalo, že je to pseudonym-žádný herec, který se proslavil hororovými rolemi by se tak přece nemohl jmenovat i ve skutečnosti. Objevovala se i podezření, že je to umělecké jméno někoho jiného, třeba Alfreda Abela nebo Bely Lugosiho. Někteří lidé také věřili, že tento muž ve skutečnosti nebyl jen obyčejným hercem, ale zároveň i postavou, která ho ve filmu proslavila-krvavý nemrtvý vampýr.

Aneb o čem jsem tou dobou psala v minulých letech a chtěla pro zajímavost připomenout.

Říjen 2008

Německý expresionismus ve filmech-Zajímavý článek z Knihy Nosferatu-vampírské bible Petra Štěpána (jinak frontmana kultovní české gothic rockové kapely XIII. století) o klasických hororových snímcích z 1. poloviny 20. stol.

Říjen 2009

Životní ponaučení od hrdliček -Hezké krátké zamyšlení z knihy Slepičí polévka pro duši milovníků domácích mazlíčků.

Ve své faktografické knize doplněné dobovými fotografiemi přináší historik, publicista a překladatel M. Borovička biografie sedmi mužů, kteří se za 2. světové války smutně "proslavili" jako významní spolupracovníci nacistického režimu v okupovaných zemích. Jaké byly jejich motivy? Chtěli získat a udržet si moc? Brali spolupráci s nacisty jako lepší způsob ochrany své země než odboj? Byli přesvědčeni o vítězství Třetí říše? Chápali nacismus jako pořád lepší alternativu než komunismus, který je naopak ohrožoval z východu? Obvykle všechno dohromady. A jaký měli život před válkou, zažili něco, co je pak vedlo ke zradě na vlastním národu?