Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli

22. prosinec 2013 | 22.34 |

Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara

Třetí adventní neděli 11. prosince 1949 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v obci Číhošť na Havlíčskobrodsku během kázání místního faráře Josefa Toufara 3x zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Sám kněz pohyb neviděl, ale během pár dní jej na jev upozornilo několik svědků-dohromady jich bylo 20, různého pohlaví, věku, vzdělání, jeden z nich byl téměř nevěřící a do kostela chodil jen výjimečně. Tzv. Číhošťský zázrak upoutal i pozornost StB. Komunistům, pro které byla církev jeden z největších nepřátel systému, by se velmi hodilo, kdyby se jim podařilo kněze obvinit, že pohyb křížku po domluvě s Vatikánem mechanicky zinscenoval za účelem "zvroucnění náboženského citu" a zneužití tohoto citu prostého věřícího lidu proti lidově-demokratickému zřízení. Obžaloba dále pokračuje: "Tzv. 'zázrak' v Číhošti byl experimentem Vatikánu, kterým chtěl vyzkoušet odezvu a politický efekt této nové formy podvratného boje proti lidově-demokratické vládě nejen u nás, ale také v ostatních zemích lidové demokracie."

Toufar byl několik týdnů poté zatčen, převezen do valdické věznice a brutálně mučen, aby se doznal k tomu, že pohyb kříže zinscenoval. Měl být dalším člověkem souzeným v tehdejších obludných monstrprocesech s "nepřáteli" komunistické vlády, mezi které v 50. letech patřily všechny možné skupiny-Židé, katoličtí duchovní, demokratičtí politici, veteráni z 2. světové války i do té doby vysoce postavení členové KSČ. Ještě před zahájením soudu však na následky týrání a neléčeného zánětu pobřišnice, kdy nepomohla ani pozdě provedená operace, zemřel 25. února 1950 v necelých 48 letech. Pohřben byl v anonymním masovém hrobě na pražském hřbitově v Ďáblicích. Odpovědné orgány jeho smrt co nejdéle tajily, a to i před nejbližší rodinou. Toufarova neteř Marie, která na faře pomáhala jako hospodyně, psala spoustu dopisů úřadům, dokonce i tehdejšímu prezidentu Gottwaldovi, protože po zatčení už o strýci neslyšela, ale teprve po 4 letech jí oznámili, že zemřel v nemocnici a vrátili pár knězových osobních věcí, většinu ale rozkradli.

Ačkoli byl o případu natočen i propagandistický film (měl v něm účinkovat přímo farář Toufař, ale vzhledem ke zbídačenému stavu po dlouhodobém týrání nebyl schopen), kde měl kněz rozpohybovat křížek pomocí drátkového zařízení maskovaného květinami (během adventu však květinová výzdoba v kostelích není povolena), všechny expertizy a rekonstrukce později došly k závěru, že žádný z mechanismů, které StB sestavila či prohlásila za prostředek k rozpohybování kříže, nemohl fungovat nebo by šel na oltáři vidět.

O Číhoštském zázraku toho bylo napsáno hodně, redaktor Českého rozhlasu, publicista a básník M. Doležal, který pochází z nedaleké Ledče nad Sázavou, se však jako první rozhodl zmapovat celý Toufarův život.

 

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v obci Arnolec na Jihlavsku. Po základní a zemědělské škole pomáhal rodičům a bratrům na statku. Mnohem více než život hospodáře jej však lákalo kněžské povolání, proti byl ale jeho otec. Navíc by musel mít nejprve maturitu z gymnázia. Teprve po otcově smrti nastoupil tehdy už 26letý Josef na gymnázium v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě. Ačkoli byl o více než 10 let starší než jeho spolužáci, všichni si ho oblíbili, stejně jako později na reálce v Chotěboři, kam přestoupil, protože nezvládal matematiku. Nezkazil žádnou legraci, hrál ve školním orchestru na basu a pilně se učil.

Odmaturoval roku 1935 a poté vystudoval biskupský seminář v Hradci Králové. O pět let později byl vysvěcen na kněze a do roku 1946 působil jako farář v kostele sv. Víta v městečku Zahrádka na Havlíčskobrodsku (obec už nyní neexistuje, na začátku 70. let byla zbourána kvůli stavbě vodní nádrže Želivka). Byl zde velmi oblíbený. Pomáhal místním duchovně, ale dbal i na kulturní, vzdělávací a sociální rozvoj okolí. Vycházel i s evangelíky a za protektorátu pomohl i několika komunistům. Stál za založením základní školy v obci a zřízením gymnázia v blízké Ledči nad Sázavou, aby studenti nemuseli daleko dojíždět. Sám místním studentům pomáhal-podporoval je finančně, pomáhal jim hledat levné bydlení, doučoval je, když nezvládali látku apod. Dospělým zas pomáhal při žních, zvelebil místní kostel, kapličky i hřbitovy v okolí a rád chodil se sousedy pobesedovat na taneční zábavy.

Byl natolik oblíbený, že ve volbách roku 1947 vyhrála v Zahrádce lidová strana a ne komunistická. Jeho vliv se však komunistům nelíbil a stejně tak jim bylo trnem v oku Sdružení katolické mládeže (byť nepolitické), které Toufar založil a jehož členy byla řada mladých lidí z celého okolí. V podstatě bez pořádného důvodu přinutili komunisté Biskupskou konzistoř v Hradci Králové, aby byl Toufar přeložen. To se jim povedlo i navzdory peticím řady farníků. Toufar necelé 2 roky (1948-1950) sloužil jako farář v 15 km vzdálené Číhošti, kde se později stala už již zmiňovaná událost.

Doležal při sbírání informací čerpal ze vzpomínek dosud žijících pamětníků i řady dalších zdrojů-obecních, farních a školních kronik, archivu bezpečnostních složek a dalších materiálů. Publikace je doplněna řadou dobových fotografií.

Pro zajímavost-Toufara ve vězení sice mučilo více estébáků, ale hlavním "strůjcem" byl JUDr. Ladislav Mácha. Za v podstatě vraždu nevinného člověka dostal jen stranickou důtku (spíš proto, že jej nedostal k soudu živého) a při přezkoumávání procesů z 50. let v 60. letech se mu nepodařilo prokázat vraždu a zneužití pravomocí bylo už promlčeno. Teprve roku 1998 byl Obvodním soudem uznán vinným za těžké ublížení na těle a zneužití úřední moci a odsouzen na 5 let nepodmíněně. Městský soud v Praze mu však trest snížil na 2 roky nepodmíněně, do vězení ale nikdy nenastoupil ze zdravotních důvodů. Nikdy neprojevil lítost, zemřel teprve před rokem v necelých 90 letech v klidu jako důchodce.

Josef Toufar

clanok_foto_714

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti

800px-Kostel_Nanebevzetí_Panny

Vychýlený kříž z číhošťského kostela

cihostsky-zazrak

Zajímavé články zde a zde

Stránky věnované Číhošťskému zázraku zde

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře