Vladimír Poštulka: Blues pro Stalina

17. prosinec 2009 | 21.32 |

Dva paralelně se odehrávající příběhy dvou mužů s časovým rozdílem padesáti let. Nejprve se seznámíme s americkým jazzmanem Henrym, který na začátku 50.let přijíždí do Evropy hrát s kapelou po klubech. V Paříži se seznámí s českou Židovkou Janou a bláznivě se do ní zamiluje. Ona k němu také chová cit, ale nechce opustit svého manžela, o mnoho staršího Huga, díky kterému se jí za nacismu podařilo utéct z Protektorátu a zachránil ji tak před jistou smrtí v koncentráku. Když se Jana s Hugem vrací zpět do Česka, tentokrát již komunistického, láskou šílený Henry se vydá za ní, aby ji našel. V totalitní zemi zažívá věci, které jsou pro něj šokující. Po neúspěšném pokusu převézt Janu přes hranice na Západ je odsouzen k pracem v uranových dolech. Tam se sbližuje s Hugem, který se stal papalášům po válce trnem v oku a také ho odsoudili.
O 50 let později do Evropy přijíždí americký obchodník Vak, který pátrá po Henryho a Janiných osudech. Ačkoli je ženatý a má tři dcery, i on se v Paříži zamiluje-do maďarské prostitutky Zuzy. Objedná si jako doprovod do Prahy a dozvídá se o zvěrstvech komunistického režimu, které jsou pro něj jakožto Američana nepochopitelné.
Tuto knížku doporučuji všem, kteří se chtějí formou dramatického románu dozvědět něco o naší smutné minulosti a hlavně těm, kteří, jak už jsem psala v nedávném článku Škola, základ života? (rubrika Moje názory), si pod pojmem komunismus dokáží představit jen trabant a levné věci. Blues pro Stalina není žádná nudná historická kniha, ale jednoduchou formou napsaný a zároveň hluboce lidský příběh o lásce na pozadí nesvobody.

O autorovi:
V.P. (nar.1943 v Ostravě-Heřmanicích) vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU, kromě scénářů psal především písňové texty (Sladké mámení, Veď mě dál, cesto má a asi 1000 dalších, které zpívali slavné osobnosti čs.populární scény-Petr Spálený, Yvonne Přenosilová, Hana Zagorová, Věra Špinarová, Marie Rottrová, Pavel Bobek, Naďa Urbánková, Helena Vondráčková, Marta Kubišová aj.). 
Jeho jméno je spojeno také s kulinářskými tématy, je nejznámějším českým gourmet-kritikem (založil měsíčník Labužník, byl tvůrcem cyklu Labužnický lexikon a je hodnotitelem prestižního německého gourmet-magazínu Der Feinschmecker).
V 90.letech byl místopředsedou OSA, předsedou SAI (Svaz autorů a interpretů) a předsedou Rady Českého rozhlasu. 
V roce 2006 získal za Blues pro Stalina 2.místo v soutěži Cena Sazky o nejlepší zatím nerealizovaný scénář, která se uděluje v rámci výročních filmových cen Český lev.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře