Filip Pospíšil, Petr Blažek: Vraťte nám vlasy!

13. říjen 2013 | 21.28 |

První máničky, vlasatci a hippies v komunistickém Československu

Ačkoli 60. léta v ČSSR, která tak smutně skončila v srpnu 1968 okupací vojsk Varšavské smlouvy, byla považována za uvolněnější než jiné roky totalitního režimu, nebyla to tak úplně pravda. V roce 1966 se ÚV KSČ rozhodl prostřednictvím Veřejné a Státní bezpečnosti vyhlásit štvavou kampaň zaměřenou na mladé dlouhovlasé lidi, kteří byli papalášům trnem v oku kvůli evidentní inspiraci západní kulturou-kromě vlasů šlo také o způsob trávení volného času, hudbu, tanec, oblékání apod. Ostatně, tato mládež, zvaná máničky nebo vlasatci, měla podle komunistů i jasnou definici: "Charakteristickým rysem je pro ně ztráta společenských hodnot, bezvýchodnost v pohledu na vlastní místo ve společnosti, okázalý nezájem o jakékoliv společenské dění demonstrovaný rozedraným a odpuzujícím zevnějškem. Neupravené vlasy, špína těla i zchátralost oděvů a sklony k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, tendence provokovat siláckými výkony při větších shromážděních jen dokreslují jejich celkový profil."

Právě na tuto konkrétní represivní kampaň se vé studii zaměřili antropolog a předseda Výboru pro občanská a politická práva Rady vlády pdo lidská práva F. Pospíšil a historik a pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR P. Blažek. Nutno podotknout, že v takovém rozsahu byla jen v ČSSR, okolní komunistické země byly ke své mládeži v podstatě tolerantnější...

Kampaň zahájená v létě r. 1966 se dotkla až na 4000 mladých "vlasatců". Byli donuceni se ostříhat nebo s dlouhými vlasy měli problémy ve škole, zaměstnání, nesměli do některých restaurací nebo kin. Televize, noviny a časopisy vysílaly a psaly negativní reportáže, i v oblíbeném časopisu Dikobraz se objevovaly dehonestující vtípky o máničkách. Tlak byl nakonec tak velký, že asi 130 mladých lidí prošlo v září centrem Prahy s hesly jako Vraťte nám vlasy, Pryč s holiči nebo dokonce Komunisti jsou volové. Téměř 60 jich na demonstraci bylo zatčeno a 14 skončilo před soudem.

Kniha, jejíž autoři jedno z těchto hesel použili jako její název, se zabývá antropologickou studií této subkultury mládeže, obsahuje výpovědi pamětníků (včetně umělců jako Jaroslav Hutka nebo Milan Knížák), přetisky dobových článků v novinách, autentické dokumenty zpracované Veřejnou bezpečností a bohatou fotodokumentaci. Některé z fotografických alb připravovalo samotné Ministerstvo vnitra přímo pro bývalého prezidenta a tehdejšího prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného.

Hrozivé, že komunisti jsou dnes v předvolebních výzkumech druzí, viďte?

Zajímavé články např. na iLiteratuřeLidovkách nebo na stránkách Rádia Praha.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře