George Orwell: Farma zvířat

6. říjen 2008 | 21.04 |

Svou slavnou alegorii na bolševický režim v Sovětském svazu vytvořil anglický autor už ve 40.letech 20.stol., přesto ji popsal velmi pravdivě. Ve formě bajky a podobenství zvířat přesně vykreslil principy diktatury.
Příběh začíná když starý kanec Major vypráví zvířatům o snu, který se mu zdál-že jednou přijde revoluce, kdy zvířata vyženou lidského majitele farmy, který je obírá o jídlo a nutí k otrocké dřině jen pro své vlastní uspokojení. Zvířata pak na farmě budou žít v klidu a míru a o všem si rozhodovat sama. Brzy po jeho smrti se proroctví vyplní-zvířatům se skutečně podaří majitele farmy a jeho dělníky vyhnat, což je ona zmíněná revoluce. Jelikož za nejchytřejší všichni považují prasata, ta se ujmou rozhodování. Ze začátku jsou všichni tak nadšeni změnou, že jim to nepřijde. Společně schválí sedm přikázání, která znějí:

1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
3. Žádné zvíře nesmí chodit oblečené.
4. Žádné zvíře nesmí spát v posteli.
5. Žádné zvíře nesmí pít alkohol.
6. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře.
7. Všechna zvířata jsou si rovna.


Prasata navíc slibují méně práce, více potravy a hlavně svobodu všem. V čele jsou kanci Kuliš a Napoleon, kterým měl Orwell na mysli osobu Stalina. Ti se spolu nikdy neshodnou a ačkoli prasata slibovala, že narozdíl od lidí nebudou odebírat samicím jejich mláďata, Napoleon si přivlastní smečku štěňat a potají z nich vychová agresivní ostré trhače, něco jako svou ochranku a donucovací prostředek. Pomocí psů pak Kuliše vyžene z farmy a namluví ostatním, že to byl vždycky nepřítel, který potají spolupracoval s lidmi. Pokaždé když dojde k nějakému neúspěchu, je to svedeno na Kuliše. Časem se některá zvířata přiznají, že byla s Kulišem spolčena a jsou popraveny (=vykonstruované komunistické procesy proti "třídním nepřátelům"). Ačkoli v přikázání stojí, že žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře, prasata k tomu potají připíšou, že to platí jen kdyby to bylo bez důvodu. Tak postupně mění všechna přikázání (využívajíc toho, že ostatní zvířata neumí dobře číst a navíc jim tvrdí, že si příkázání prostě špatně pamatují=matení informací), např. když se prasata odstěhují do domu kde dřív bydlel majitel a začnou spát v postelích, připíšou, že se nesmí spát jen v postelích s prostěradly, když začnou pít alkohol, připíšou, že se nesmí pít jen bez míry apod.
Po počátečním nadšení se ani podmínky zvířat o moc nezlepší. Kromě prasat musí všichni stále pracovat a úroda je často špatná takže bývá nedostatek jídla (prasata však nevzdělanějším zvířatům ukazují nesrozumitelné grafy, kde tvrdí, že je naopak všechno lepší=falešná komunistická propaganda, vzbudit v obyvatelstvu pocit, že země se má dobře, zatímco všude jinde je hůř).

Nejlepší jídla mají prasata a všechny své výhody vysvětlují tím, že pracují hlavou, vymýšlejí nové plány pro blaho všech a tudíž si to zaslouží. Nikdo si netroufá odporovat, protože mají strach z Napoleonových psů (=zastrašování).
Nejsmutnější pasáž je, když se starý, ne moc chytrý, ale vždy ochotný a hodný kůň Boxer upracuje tak, že z toho onemocní. Prasata prohlásí, že ho poslala k veterináři. Když pro nebohého Boxera přijede řeznická kára vysvětlí to tím, že si ji veterinář koupil od řezníka a ještě nestihl nápis opravit.
Po několika letech, kdy prasatům se daří čím dál lépe a mají neomezenou moc, zatímco ostatním čím dál hůře (argument prasat však vždycky je, že by přece nechtěli zase žít pod tyranií lidí) se prasata začnou stále více polidšťovat, ačkoli vždycky tvrdila, že lidé jsou největší nepřátelé. Poslední přikázání je změněno na ono slavné Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější a v domě uspořádají večírek s majiteli okolních farem, kde se chlubí (aniž by věděla, že zvířata naslouchají za okny), jak to u nich dobře funguje, když ostatní zvířata otročí a dostávají málo jídla, což se vyplatí.
"Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti."

O autorovi:
G.O. se narodil 25.června 1903 v bengálském Motihari, kde jeho otec pracoval jako koloniální úředník (Indie v té době byla pod nadvládou Anglie). Jeho skutečné jméno bylo Eric Arthur Blair, pseudonym Orwell si dal podle stejnojmenné říčky, která protékala Oxfordshirem kde zamlada žil. Vystudoval prestižní školu v Etonu, bojoval ve Španělské občanské válce, ve 20. a 40. letech pracoval jako novinář a napsal spoustu esejů. Ačkoli vystupoval a psal proti komunistické diktatuře, jeho smýšlení bylo levicové a snil o demokratickém socialismu.
Zemřel 21.ledna 1950 v Londýně na tuberkolózu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře