John Boyne: Chlapec v pruhovaném pyžamu

22. duben 2009 | 14.36 |

159474Devítiletý Bruno jednoho dne přijde domů a zjistí, že si musí rychle sbalit věci, protože celá jeho rodina-on, starší sestra Gretel, maminka a služebná Marie se musí přestěhovat kvůli práci jeho otce, který je vysoce postavený nacistický důstojník (toto slovo, stejně jako název místa kde žijí nebo lidí se kterými se stýkají však v knize ani jednou nepadne-Bruno ještě neumí vyslovovat a tak říká Oušic, Fíra....). Chlapci se v novém bydlišti vůbec nelíbí. Byl zvyklý na jejich krásný dům v Berlíně, svoje kamarády a tep velkoměsta. V "Oušicu" nejsou žádné děti, jen přísní a namyšlení vojáci ani žádná zábava-kromě dlouhatánského plotu, který se táhne někam do dáli a který Bruno vidí z okna. A také tam vidí ještě něco-za plotem je spousta podivných vyhublých lidí v "pruhovaných pyžamech". A jsou tam i děti. Bruno se potají vydá na výpravu kolem plotu a brzo se spřátelí se stejně starým Šmuelem, který za ním bydlí. I když je Šmuel smutný, nešťastný a vychrtlý, Bruno si stále nedokáže představit, co se za plotem odehrává a rodina mu dává jen neurčité odpovědi. A tak se jednoho dne rozhodne svého nového kamaráda navštívit...
Všechny knihy o holocaustu, skutečné, ale i románové příběhy jsou strašné a smutné. Tato ale byla ta nejotřesnější a nejsmutnější, kterou jsem kdy četla, protože je vyprávěna z nevinného pohledu malých dětí, které si pochopitelně neumějí vysvětlit zvěrstva, jenž se kolem nich odehrávají. Je vám hořko když čtete o kuchyňském pomocníkovi v domě Brunovy rodiny, který chlapci ošetří zraněné koleno a když mu Bruno řekne, že by mohl být doktorem,smutně odpoví, že býval doktorem, ale nedokáže říct, proč teď musí obsluhovat v kuchyni. Je vám do pláče když čtete jak Šmuelovi jednoho dne zmizí beze stopy tatínek, který s ním také žil za plotem a když vzpomíná na šťastné dětství v Polsku. Smutně se pousmějete když čtete jak se Bruno domnívá, že za plotem je nějaké město, kde všichni chodí do kaváren a baví se stejně jako v Berlíně. Cítíte vztek, když Brunův otec vysvětluje přítomnost lidí v "Oušicu"-víš, Bruno, to vlastně nejsou lidi...
Ostatně, přečtěte si (nebo se podívejte, ale já stejnojmenný  film neviděla) sami, ale připravte se na něco velmi depresivního o čem budete ještě dlouho potom přemýšlet.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: John Boyne: Chlapec v pruhovaném pyžamu koktejlka 23. 04. 2009 - 17:39
RE: John Boyne: Chlapec v pruhovaném pyžamu blackbeautiful 16. 06. 2009 - 20:01
RE: John Boyne: Chlapec v pruhovaném pyžamu renata* 22. 06. 2010 - 23:22