Vzhledem ke 40. výročí jeho úmrtí a 20.výročí tzv. Palachova týdne dávali na ČT nejnovější dokument o něm (Poselství Jana Palacha) a včera na ČT 2 celý večer na téma Oběť nejvyšší. Opravdu to stálo za zamyšlení, snad se taky někdo podíval.
A jeho odsuzovači by se měli zamyslet nad tím jaká tehdy byla doba. Ano, mohl tisknout letáky, přidat se k disidentům atd., na server tyden.cz píšou, že vážně uvažoval o obsazení Československého rozhlasu, ale vzhledem k tehdejší atmosféře měl pocit, že i to je málo a že národ musí VYBURCOVAT z jeho letargie. Velmi se ho pochopitelně i dotýkalo obsazení ČSSR sovětskou armádou v srpnu 1968. Nebo si snad někdo myslí, že to byl nějaký cvok, který si jednoho dne řekl, že ho sere politika a šel se zapálit na Václavák? To snad ne. Mimochodem, v tom nejnovějším dokumentu poprvé zveřejnili nahrávky z nemocnice, rozhovor, který s ním dělala nějaká doktorka těsně před tím než zemřel. Ten kluk byl při smyslech a všechno si uvědomoval. Vždyť on odmítl brát si prášky na utišení bolesti, aby mohl mít až do konce jasnou mysl! Takhle se chová sebevrah, který se zabije ze sobeckých důvodů? Říká se, že když má člověk popáleniny 3.stupně tak už ani necítí bolest, protože jsou zničená i nervová centra, ale on měl popáleniny na 85% těla a musel strašně trpět, na té nahrávce šlo slyšet jak mu dělá každé slovo potíže a vyčerpává ho, ale zemřel se ctí a věřil své věci! Údajně se domlouvali s dalšími studenty, že se jich zapálí víc, ale nikoho k sebeupálení nenaváděl a když umíral tak řekl, že si přeje, aby se další mladí lidé nezabíjeli. Měl sice následovníky-Jana Zajíce a Evžena Plocka, ale to nebyli jeho známí a bylo jejich rozhodnutí takto protestovat vůči obsazení ČSSR a politice, nikdo je k tomu nenutil. Komunistická propaganda samozřejmě později začala tvrdit, že byl ve styku se západními agenty a myslel si, že se zapálí nějakým studeným plamenem, který mu neublíží, což je samozřejmě pitomost.
Naštěstí jeho oběť měla smysl i když smrt mladého inteligentního člověka je vždy strašlivá a já neříkám, že to bylo ideální řešení-ale věděl, co dělá a udělal to čestně. O 20 let později, v lednu 89 proběhl tzv.Palachův týden, demonstrace, které položily základy k sametové revoluci o několik měsíců později. Nezemřel zbytečně a i dnes, když konečně žijeme ve svobodě a zvlášť naše generace, která si totalitu pamatuje jen malinko nebo vůbec, bychom měli stále ctít jeho památku.
Velice silný je krátký snímek, který toho roku 69 natočil režisér Milan Peer. Jsou zde záběry Palacha v nemocnici a jeho následného pohřbu, který se stal velkou manifestací. Snímek je doprovázen písní skladatele a folkového zpěváka Bohdana Mikoláška Ticho, kterou složil v reakci na Palachovu smrt. Tady je ukázka snímku, text písně a její mp3: www.mikolasek.cz/ticho/index.php a tady několik zajímavých článků ze serveru tyden.cz tyden.cz/rubriky/domaci/historie/pochoden-cislo-1/
A ještě jedno zamyšlení: "Slovy Chestertonovými: sebevrah pohrdá životem, zatímco mučedník pohrdá smrtí. Palach nepohrdl životem, nýbrž svou obětí jako plamenem v šerosvitu kompromisů osvítil ty hodnoty, které dávají životu cenu: svobodu a věrnost.
V rovině metafyzické má svou nezrušitelnou hodnotu takový čin vždycky, i kdyby ho nepochopil jediný další člověk." (Tomáš Halík)
Čest památce Jana Palacha.