Filip Topol se narodil 12. června 1965 v Praze v umělecké rodině. Jeho dědeček Karel Schulz byl spisovatel, otec Josef Topol dramatik, starší bratr Jáchym také významný spisovatel.

Filip nebyl jen zpěvák, ale i textař, spisovatel, básník a výborný pianista. Undergroundovou kapelu Psí vojáci, pojmenovanou podle indiánských válečníků z knihy T. Bergera Malý velký muž, založil už roku 1979 se spolužáky ze základní školy, Davidem Skálou (bicí) a Janem Hazukou (baskytara). Ve skupině se však během jejího působení objevili další členové a hosté hrající na saxofon, altasaxofon, kytaru nebo housle.

Brněnskou alternativní/indie kapelu čerpající z mnoha žánrů (hlavně folku, ale i rocku, blues, jazzu, world music a dalších) založili roku 1993 ještě na základní škole Martin E. Kyšperský a Michal Navrátil. První dema však Květy vydaly až v letech 2000 a 2001 (to druhé, Palouček, získalo cenu serveru freemusic.cz za demo roku) a první oficiální album Jablko jejího peří v roce 2004. Loni vyšla zatím poslední, kritikou také velmi dobře přijatá deska Bílé včely. Kromě šesti vlastních oficiálních alb se Květy podílejí i na mnoha dalších projektech (namátkou Svět podle Fagi, For Semafor-tribute písničkám z divadla Semafor, Bongo Bonboniéra-kompilace písniček pro děti, Brno-město básníků, tributy pro Mňágu a Žďorp nebo Oldřicha Janotu).

Juliette Lewis (nar. 21. června 1973 v Los Angeles)je známá hlavně jako herečka. Objevila se např. v úspěšných filmech Co žere Gilberta Grapea, Jiná láska, Takoví normální zabijáci, Od soumraku do úsvitu a mnoha dalších. Před 10 lety však založila i rockovou kapelu The Licks, která úspěšně fungovala do roku 2009. V roce 2006 se např. účastnili velkého koncertu v Hyde Parku po boku takových hvězd jako Foo Fighters, Queens of the Stone Age nebo Motörhead, na jiném koncertě se zas objevili s Muse nebo Chrisem Cornellem (Soundgarden, Audioslave). Dave Grohl z FF také hrál na bicí v jejich albu Four on the Floor.
V kapele se vystřídalo několik členů, poslední sestavu tvořili Juliette (zpěv), Emilio Cueto (kytara), Jason Womack (baskytara), Ed Davis (bicí) a Craig Fairbaugh (kytara).

Zahraniční kapely

Arkona (pagan/folk metal, Rusko/Moskva)

Beseech (gothic metal, Švédsko/Borås)

Birthday Massacre, The (synth/electro/gothic rock, Kanada/Toronto)

Dresden Dolls ("punkový kabaret", USA/Boston)

České kapely

Bačkůrky z mechu (punk/gothic, Luhačovice)

Budoár staré dámy (alternativa/rock, Brno)

Cookies (pop-punk, Přerov)

Criminal Colection (pop-punk, Vsetín)

O tomto skvělém mladém písničkáři už určitě slyšel každý, zvlášť když se mu letos podařilo v anketě Český slavík předběhnout Karla Gotta, který vyhrával dlouhých 14 let po sobě. Přesto se někteří lidé mylně domnívají, že je to zpěvák jen jednoho hitu, což ale není pravda. Od roku 2008 vydal 3 alba-Cesta do záhu(d)by, Hlavní uzávěr splínu a Racek, hodně koncertuje, samostatně i na festivalech (často s kytaristou Jiřím Kučerovským) a už před letošním Slavíkem získal řadu ocenění (např. zlaté a platinové desky za prodej alb, od Hudební akademie Anděl, TV Óčko, Týtý a další).

Inteligentní, ale zároveň úplně praštěná taneční hudba, vtípky i hlubší texty-to všechno jsou Midi Lidi, elektronická experimentální kapela, která o sobě říká, že pochází z Brna (byť ani jeden z členů se tu nenarodil) a která sama sebe definuje jako "elektro s lidskou tváří".
Současnou sestavu tvoří Petr Marek, filmař, herec, hudebník a pedagog na FAMU, který je mj. autorem hudby k filmům Mistři a Národ sobě, podílel se asi na 40 českých albech a natočil asi 30 krátkometrážních a 7 dlouhých filmů, mezi celovečerní patří např.

Rocková kapela z města grunge-Seattlu vznikla v letech 1994-95. Důvodem vzniku byly vlastní skladby Davea Grohla, bývalého bubeníka Nirvany. Psal je ještě za života Kurta Cobaina, ale tomu se nelíbily, proto je nahrával po domácku a zvládl sám nahrát zpěv i všechny hudební nástroje a teprve potom Dave přibral další muzikanty, aby mohli dělat koncerty. Tyto songy se objevily na debutovém eponymním albu FF z roku 1995.

Multižánrovou formaci TC založili roku 1995 ve Washingtonu, D.C. dva DJové-Rob Garza a Eric Hilton. V současnosti s nimi vystupují ještě Frank "Booty Lock" Mitchell, Jeff Franca a Ashish Vyas a na albech zpívají různé vokalistky a vokalisté (např. Emilíana Torrini) a na různé nástroje hrají různí další hudebníci. V jejich elektronické-downtempo muzice se objevují prvky dubu, acid jazzu, reggae, lounge, indické klasické hudby i hudby Středního východu nebo Brazílie. Texty jejich songů jsou nejen anglické, ale i španělské, francouzské, perské, portugalské, rumunské nebo hindské.

"Nature is my God, my guide and correction. Nature is the mirror of what is inside all of us. Without the connection to nature I would be lost." 

Mari Boine Persen je norsko-sámská (Sámové=novější označení pro Laponce) muzikantka známá tim, že do tradiční sámské hudby joiku přidává prvky jazzu a rocku. Jejím prvním a přelomovým albem bylo Gula Gula z roku 1989, od té doby vydává desky pravidelně, poslední zatím v roce 2009. Zpívá sámsky a norsky. Ve své hudbě používá řadu nástrojů.
Mari se narodila 8. listopadu 1956 ve vesnici Gámehisnjárga u řeky Anarjohka v samosprávné obci Karasjok ve Finnmarku, daleko na severu Norska. Její rodiče byli Sámové. Živili se rybolovem (lososů) a farmařením. Vyrůstala obklopená přírodou, ale také laestadinismem (konzervativní křesťanské hnutí vycházející z luteránství, které má nejvíc stoupenců v severských zemích-Finsko, sever Ameriky, Norsko, Rusko a Švédsko), který se obracel proti jejím lidem-např.tradiční sámskou hudbnu joiku považuje za "ďáblovo dílo". Také škola, do které chodila, byla opakem prostředí ve kterém bydlela a celá výuka byla v norštině.
Když Mari dospívala, začala rebelovat proti méněcennosti laponských žen v norské společnosti.