Od té doby, co Thomas Tracy jako dítě vyslechl slavnou báseň Williama Blakea o Tygrovi, bylo jeho největším snem mít vlastního tygra. V patnácti letech si konečně jednoho vybral v zoo. Byl to sice ve skutečnosti černý panter, ale pro Tracyho to byl jeho tygr. Od té doby jej tygr všude provázel a stal se mladíkovým nejbližším rádcem a pomocníkem. Díky němu Tracy získal odvahu zažádat ve svém zaměstnání o vyšší post i oslovit krásnou dívku Lauru. Jenže pak se všechno pokazí. Když jde Tracy poprvé na návštěvu k Lauřiným rodičům, podlehne svodům její koketní matky a políbí ji, přičemž je Laura přistihne a rozhodne se s ním přerušit všechny styky. A jeho tygr, který se vždy skrýval před ostatními lidmi se náhle stane viditelným, strážníci ho pronásledují a zraní a Tracyho odvezou do blázince, kde se znovu po několika letech setkává s Laurou. A tam dostane nápad-musí najít svého tygra, který se někde schovává před dopadením a všechno zkusit znovu, ale tentokrát s dobrým koncem.

Hola, mí milí čtenáři. Ještě žiju, ale nic se mi nechce, teď třeba jen tak čumím do monitoru a jen překlikávám sem a tam a vlastně se mi nechce ani to. Článek jsem vám slíbila o víkendu, ale jak už jsem psala, buď nebyl čas nebo chuť. Ale pokud mě nezradí technika (resp.můj notebook na kolejích o kterém jsem se zde již mnohokrát nelichotivě zmiňovala) tak snad zase budu psát pravidelně, za tu dobu je několik knih, hudby a jiných článků se kterými se chci podělit.

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nenapsala, buď nebyl čas nebo nálada. Zítra (snad už) vysvětlím. Zatím jeden šílený, depresivní, ale geniální neurobeat (a radši nepíšu, že na dobrou noc :-)))

Lúmennka (lumenn.blog.cz/) nedávno napsala článek jak ji zklamalo Téma týdne, novinku se kterou přišel server blog.cz. Nápad je to dobrý a prostý-každý týden blog navrhne téma o kterém se mohou bloggeři po své chuti rozepsat. Jenže...nanynky se svými blogííísky o ničem to opět zadupaly.  Pro některé je dokonce takový problém napsat článek (na co ty blogy teda mají?) a ještě k tomu z vlastní hlavy (to už bychom chtěli moc), že třeba k tématu peníze se vyjádřily jednoduše a stručně-nacpaly tam obrázky mincí a bankovek. No comment. Některé se sice zmohly na pár slov, ale posuďte sami...Pochopitelně vybírám jen ty úryvky, které mě rozsekaly nejvíc-samozřejmě, že na blog.cz je i tak mnoho lidí, co píšou smysluplně!

Co čtu: Rose Madder od Stephena Kinga. Geniální a strhující jako všechno od něj, ale hodně depresivní-zabývá se problematikou domácího násilí :-(

Co poslouchám: Tak různě, hlavně starý dobrý punkrock od nás a okolí-Criminal Colection, NSOS, Punkharty :-)

Na co se těším: Na víkend, zítra na palačinky, k babi a dědovi na oběd, na nový mobil snad :-)

Daniel B. Holeman se narodil 9.října 1952 v kalifornském San José. Jeho malby se pojí hlavně se spiritualitou. Oficiální webová stránka je www.AwakenVisions.com
Krátký článek o jeho tvorbě, v angličtině, např.zde: network.earthday.net/profile/DanielHoleman

Psychologický román o tom, jak se ze dne na den dokáže dramaticky změnit celý život jedné rodiny i jejího okolí. Hlavními hrdiny jsou 14letá Trixie, která se svými rodiči-Laurou, která vyučuje klasickou literaturu na univerzitě a Danielem, kreslířem komiksů žije v malém novoanglickém městečku. Oba rodiče jsou znalci Dantova díla Božská komedie, především části Peklo, kde autor se svým průvodcem

Máte chuť si zajít na přednášku, zhlédnout zajímavý film nebo dokument, prohlédnout si obrazy či fotky, dozvědět se něco víc o tibetské kultuře, zamyslet se nad problematikou dlouholetého utlačování Tibetu Čínou nebo se dokonce stát kmotrem malého buddhistického mníška? Pak navštivte letošní dny Tibetu, které se opět konají celý březen. Nejvíce akcí se odehrává v Ostravě (kde má občanské sdružení M.O.S.T. své sídlo), Olomouci, Frýdku-Místku, Opavě a Praze. Menší doprovodné akce se konají i v dalších městech, celý soupis zde: www.tibinfo.cz/clanek.php

you can tell by the way
she walks that she's my girl
you can tell by the way she talks she rules the world
you can see in her eyes that no one is her chi
she's my girl, my supergirl

and then she'd say, it's ok, i got lost on the way
but i'm a supergirl and supergirls don't cry
and she'd say, it's allright, i got home late last night
but i'm a supergirl and supergirls just fly

...tentokrát o spiknutí homosexuálů ve vedení Českých drah a jak se snadno a rychle stát vlastencem.

Už jste určitě slyšeli o trapném výroku předsedy odborářů Duška, který prohlásil, cituji: "Homosexuál Žaluda drží s homosexuálem Slamečkou, homosexuál Slamečka má vazby na homosexuála Nováka (Gustav Slamečka je ministr dopravy, Jan Novák šéf úřadu vlády – pozn. red.). A na ministerstvu dopravy je těch homosexuálů natahanejch tak dvacet a ve vedení drah tak třicet, a tihle lidé absolutně ovládají České dráhy. To mi věřte. Já tam chci založit spolek čtyřprocentní menšiny heterosexuálů, abychom měli rovné příležitosti. Můžu vám říct, že se tam bojím ohnout pro tužku na chodbě."

Včera jsem byla asi po dvou letech na piškotéce (nemyslím tu novou o které jsem v pátek  psala)-samozřejmě ne ve zcela střízlivém stavu :-D A tak se ve mně probudila nostalgie po starých tanečních hitech, které jsem taky svého času poslouchala :-) Tady je pár z nich.

William Orbit: Barber´s Adagio For Strings

Odhalení mužského slovníku, nesnáším křiváky a jsem feťák. (Obrázek k článku pochopitelně není mířen na vás, mé milé čtenáře, ale na lidi o kterých hodlám psát ;-).

Tak začneme oblíbeným "argumentem" spousty lidí-že milovníci punku jsou vesměs feťáci, kteří popíjejí v parku čučo a za pro pár drobných okrádají stařenky. Opět se to krásně ukázalo v zajímavé diskuzi mezi bývalými a současnými návštěvníky jednoho vsetínského podniku. O co jde? V našem malém městě kdysi fungoval jeden rockový klub, ve kterém začínala spousta místních kapelek a zdejší koncerty byly jedním z mála míst, kde se mohli bavit i lidé, které nebaví diskotéky. Nicméně pak klub na několik let zavřeli a od té doby tu fungují jen Opice (nicméně, díky bohu za ně, jinak by nás mnoho bylo nahraných). Zato diskotéky jsou tu tuším tři, což mi na maloměsto přijde tak akorát. Jenže, teď onen zavřený klub koupil nový majitel a hodlá tam otevřít....DISKOTÉKU! (Ke které budou jen tak mimochodem připojeny i privátní pokoje a společnice). To samozřejmě vzbudilo velkou diskuzi-bývalí návštěvníci klubu lamentují, noví se radují, že tam znovu nebude to "doupě feťáků".

Ach, dva hudební Bohové-Robert a Brian-na jednom pódiu Tyhle dva vidět na koncertu pospolu by byl můj životní zážitek, můj životní orgasmus... :-D

If only tonight we could sleep
In a bed made of flowers
If only tonight we could fall
In a deathless spell

Možná si pamatujete na super hlášky z článku Jak dostat operátora do Bohnic. Tyhle srandičky běžně najdete na netu, u mně konkrétně tady: marieke.pise.cz/102694-jak-dostat-operatora-do-bohnic.html  Zde je něco podobného :-D

Zákazník se nemůže připojit k internetu
Helpdesk: Jste si jistý, že používáte správné heslo?
Zákazník: Ale samozřejmě ano. Díval jsem se u kolegy.
Helpdesk: Řekněte nám prosím, jaké heslo používáte.
Zákazník: Pět hvězdiček.

Co čtu: Jefferyho DeaveraSběratel kostí. Jeho úplně první bestseller, sehnala jsem ho až teď a samozřejmě špička jako všechno od něj.

Co poslouchám: O víkendu jsem si dávala starý dobrý grunge-Nirvanu, Alice in Chains, Pearl Jam a tak.

Na co se těším: Na jaro, léto...Jen se bojím, že zase budu sama. A s bandou z loňska už nejsem moc v kontaktu, jelikož se nebavím a ani se nechci vídat s P. A další kamarádi a kamarádky budou mít svoje plány. Snad se to nějak vymyslí nakonec :-( Takže vlastně ani nevím, jestli se těším. Jsem marná.

Na co se netěším: Na to, že ještě bude sněžit. A na čtvrtek, jestli bude ta pitomá stávka Já chci jet snad domů ze školy!