21. srpna přesně před 45 lety (mimochodem, taky to zrovna byla stejně jako letos středa) vstoupily do ČSSR okupační vojska Varšavské smlouvy. Možná si pamatujete jednu z nejsilnějších scén filmu Pelíšky. "Rusové jsou tady!" zvolá babička v podání Stelly Zázvorkové. Na nechápavou reakci bratrů-Miroslava Donutila a Bolka Polívky, kteří se domnívají, že mluví o jejich rodinných známých, zařve: "Pitomci, pusťte si rádio!" A v Československém rozhlase zazní ono slavné prohlášení Všemu lidu: "Včera, dne 20. 8. 1968, kolem 23. hod. večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky..." Jiří Kodet hraje na klavír hymnu. O pár hodin později skutečně hymna zazněla i v rozhlase, zatímco zvenčí posluchači slyšeli výstřely a dunění stíhaček a tanků.

Mýty, moc a skutečnost

Zednáři, ilumináti, rosenkruciáni, ale i další. Tajné spolky vždy přitahovaly pozornost a fantazii lidí. Mnozí věří, že členové tajných elit ovládají celou planetu. Kdo však od této knihy německého autora čeká konspirační teorie, bude zklamán. Kniha je sice nabitá zajímavostmi, ale působila na mě velmi seriózně. Pátrá po vzniku tajných společenství až do dávných dob, kdy vznikaly (např. historie zednářského bratrstva se zřejmě odvíjí až k dobám stavby slavného Šalamounova chrámu v letech 970-931 př. n. l.) až k jejich aktivitám v současnosti. Zároveň popisuje symboliku, rituály, jejich vztahy k historické i dnešní politice a další informace.
Kniha však není věnována jen těm úplně nejznámějším, které jsem zmínila v úvodu, ale např. i italské a čínské mafii, srbské nacoinalistické organizaci Černá ruka, karbonářům a některým dalším. A nechybí ani zajímavý pohled do dění ve Vatikánu.

Stejně jako minule vybírám hodně povedenou coververzi, tentokrát ale úplně v jiném stylu. Jak už název napovídá, jedná se o předělávku klasiky od R.E.M. Byly doby, kdy mi ta písnička, resp. hlavně text, vždycky pomohla, ale teď už nezabírá ani to. Není to pravda. Ale to je jedno, je krásná a to i v podání kanadské zpěvačky a muzikantky A.M.
Narodila se 26. dubna 1979 v Québecu a ve své hudbě kombinuje různé žánry, jako elektroniku, jazz, folk nebo pop. Zpívá francouzsky a anglicky, hraje na piano, kytaru, bicí a syntetizér. Její první album Aquanute z roku 2002 získalo v Kanadě řadu prestižních hudebních ocenění, zatím poslední vydala loni.

Zelení se do německéhoparlamentu dostávají pravidelně a pokud v příštích volbách opět uspějí, mají mj. v plánu snažit se, aby se v místních jídelnách vařilo vždy jeden den v týdnu vegetariánsky. Jde však jen o DOPORUČENÍ, nikoliv o POVINNOST, jak to mylně prezentovala německá i česká média, čímž samozřejmě způsobila poprask. I u nás hned lidi v diskuzích začali vykřikovat Zelení fašisti! Horší než komunisti! Já bych ty vegoše nechal jíst jeden den v týdnu tatarák!
Co se dá dělat, holt kdo si nedokáže představit den bez řízku nebo bůčku, ten se zděsí, ale nikdo nikomu nechce zakazovat maso, jen by to byla zajímavá inspirace a aspoň by se lidé sami přesvědčili, že bezmasé jídlo nerovná se jen tráva a kořínky. Vždyť se dá dělat na tolik způsobů, klasiku i třeba indickou kuchyni.
Navíc už i odborníci došli k závěru, že nadměrná spotřeba masa škodí celé planetě

Aneb o čem jsem mj. psala v minulých letech a chtěla bych pro zajímavost připomenout.

Červen 2008

Ratha-yatra v Brně-Report z brněnské Ratha-yatry před 5 lety. 

Červen 2009

Sopor Aeternus & The Ensemble of Shadows-Profil mého nejoblíbenějšího darkwave projektu.

Červen 2010

Když občas přemýšlím, proč jsem praštěný sluníčkový alternativec s divnými a pro společnost nepřijatelnými názory a koníčky, budu asi muset zabrousit až do dětství. Moje maminka je už desítky let vegetariánka (ne, sociálka mě nikdy neodebrala), hraje na kytaru a banjo, kreslí a fotí (místo toho, aby se s lahváčem v ruce čuměla na Novu a četla Blesk) a odmalička jsem jejím prostřednictvím poslouchala Kryla, Hutku (byli proti bolševikovi!), Bittovou (Cikánka!), ale i punk a grunge (feťáci a sebevrazi!). Taky jsme se doma bavily o komunismu, takže o něm vím něco víc, než ta dnešní mládež, co si vzpomene akorát na to, že se stály fronty na banány a jezdilo se v trabantech. Když jsem byla starší pokračovala jsem ve studiu totalitních ideologií sama.

Co poslouchám: Psí vojáky ( :-( ), Mňágu, Kazety a další převážně české depkoidní věci a sem tam si nostalgicky pustím rádio bassdrive.com a vzpomínám na předloňské léto.

Co čtu: Převážně tu teď mám thrillery od Koontze a Kinga a nějaké detektivky...z českých mě naposledy zaujalo Vraťte nám vlasy o perzekucích a restrikcích proti "máničkám" a "vlasatcům" v 60. letech v ČSSR (vážně nikdy nepochopím lidi, co by takové věci chtěli zpět  )

Na co se těším: Nic zvláštního v dohledu. Ještě totiž nevím, jestli půjdu ke státnicím v srpnu nebo v lednu.

Na co se netěším:Až se mi odstěhují další blízcí....už by stačilo :-(

Co mě potěšilo: Mám za sebou poslední zkoušku, ale drtili šíleně

Když na přelomu 70. a 80. let minulého století začali afroameričtí obyvatelé chudých čtvrtí New Yorku nebo Los Angeles unikat nudě a stereotypu prostřednictvím nových forem vyjádření, asi ještě nikdo netušil, že z hip hopu se stane styl, který je i za ta léta stále velmi oblíbený. Rapování do rytmu reprodukované hudby, malování graffiti a specifický tanec zvaný breakdance se rozšířily z amerických ghett do celého světa včetně ČR. Na začátku 90. let se i u nás objevili první interpreti z nichž třeba PSH, Indy & Wich a někteří další udávají směr české scény dodnes.

Ke každé subkultuře ale patří kromě hudby i móda. Rozmanitost té hip hopové láká spoustu teenagerů. Sportovní soupravy, kšiltovky nebo třeba výrazné řetězy už dávno nejsou znakem nějakých pouličních gangů, ale mnoho mladých lidí je považuje za nejpohodlnější a zároveň v nich chtějí vypadat dobře.

Ale kde se inspirovat? Široký výběr nabízí třeba Blingstar, nejlevnější hip hop shop v ČR. Z produktů si vyberou nejen mladí muži, ale i něžné pohlaví a je opavdu z čeho. Nejen základní oděvy jako soupravy, tepláky, mikiny, ale i šperky nebo tzv. Bandana šátky. Jedná se o víceúčelové šátky, které lze nosit nejen na krku, ale i na hlavě nebo je použít jako čelenku. V e-shopu je najdete v mnoha barvách a stylech, hodí se také pokud se aktivně zabýváte street dance a podobnými aktivitami.

Another lonely day
With no one here but me
More loneliness
Than any man could bear
Rescue me before I fall into despair
Love can mend your life
But love can break your heart

Aneb o čem jsem psala v minulých letech a chtěla bych pro zajímavost připomenout.

Květen 2008

Fialkový parfém-Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Hodně silný (a dost depresivní) příběh podkreslený výbornou punkovou hudbou o dvou mexických spolužačkách, jejichž přátelství nakonec neunese rozdíl mezi jejich rozdílným sociálním původem.

Květen 2009