Depresivní, krutě realistický, ale i dojemný román čínsko-americké autorky je založen na skutečných událostech z tzv. pekingského jara v roce 1979, kdy lidé, stejně jako u nás o 11 let dříve, nenásilně vystoupili proti totalitnímu režimu. Bohužel v obou zemích to nedopadlo dobře a v Číně ještě o mnoho drastičtěji.
Událostí spojující hlavní hrdiny příběhu je poprava mladé disidentky Ku Šan z malého města Kalná Řeka, dcery místního učitele.

Lou je teprve 13 let, ale má IQ 160, ve škole přeskočila 2 ročníky a mezi svými staršími spolužáky si připadá malá a nepochopená. Rozumí si akorát s Lucasem, který naopak už 2x propadl. Ani doma není šťastná-po smrti své malinké sestřičky Thais, která byla pro její rodiče vymodlenou, protože po narození Lou se jim dlouho nedařilo počít další dítě, se maminka zcela uzavře do sebe a v těžkých depresích zapomíná, že má ještě jednu živou dceru a tatínek raději utíká do práce.
Na jedné ze svých osamělých procházek po Paříži se Lou seznámí s mladičkou bezdomovkyní se záhadným jménem-No. Z dívky, která je pro ni nejprve "studijní materiál"-chce pomocí rozhovorů s ní napsat seminární práci o ženských bezdomovkyních v ulicích Paříže se pomalu a opatrně stává kamarádka a Lou začíná snít o tom, že by se No mohla stát její novou sestrou, seznámit se s jejími rodiči a žít u nich. Ale pro lidi, kteří už jednou zakusili život na ulici je složité zařadit se zpět do běžné společnosti.

Napínavá detektivka s prvky sci-fi se převážně odehrává v luxusní výškové budově, kde sídlí veleúspěšná seznamovací kancelář Eden. Její uchazeči musí podstoupit přísné psychologické i zdravotní testy, aby se vůbec mohli s někým seznámit a poté jsou všechna jejich data pomocí dokonalé technologie zakladatele společnosti, samotářského počítačového génia Richarda Silvera, převedeny do počítačových "avatarů" odrážejících jejich skutečnou osobnost, které jsou vpuštěny do speciální "nádrže", kde hledají co nejvhodnější protějšky. Za dobu existence společnosti se takto našlo šest tzv. "superpárů", které se k sobě hodily téměř na 100 % a sedly si i ve skutečnosti-vzali se, mají děti a svému okolí připadají jako nejšťastnější pár pod sluncem.

Fascinující kniha mého oblíbeného peruánského autora M. V. Llosy se odehrává ve svou dějových liniích. Tu první vypráví nejmenovaný hlavní hrdina, který na dovolené ve Florencii vzpomíná na svého dávného přítele Saúla, kvůli ohyzdnému mateřskému znamení přes celý obličej, přezdívaného Maškarka. Seznámili se na univerzitě v Limě, kde oba studovali práva, ale Saúla nakonec zlákala etnografie a začal se věnovat výzkumu života, kultury a tradic mačigengských indiánů, žijících hluboko v amazonských pralesích. Možná jej zaujali proto, že sám kvůli svému zohavení a jakožto poloviční Žid se vždy mezi ostatními lidmi cítil vyděděný, stejně jako tento zvláštní kmen, který, ač nebojovný, musel vždy utíkat před ostatními a silnějšími kmeny a nikdy se necítil nikde doma-Mačigengové se na jednom místě usídlí vždy jen na chvíli, sami si říkají putující lidé-chodí za Sluncem, aby nespadlo.
Druhá dějová linie jsou příběhy tzv. vypravěče, člověka, který putuje pralesem, navštěvuje odděleně žijící Mačigengy a  vypráví jim jak nové zprávy (je pro ně vlastně něco jako televize nebo rádio) tak jejich staré mýty, aby na ně nezapomínali.

Když byla Alice malá, rozhodla se sama sjet sjezdovku, i když lyžování, ke kterému ji nutil otec nenáviděla, a těžce se zranila. Když byl Mattia malý, styděl se vzít svou mentálně postiženou sestru na oslavu spolužákových narozenin a požádal ji, ať na něj mezitím počká v parku. Za těch pár hodin zmizela a nikdy ji už nikdo nenašel-živou ani mrtvou. Následky svých rozhodnutí si nesou celý život. Alice se stane anorektičkou a jedinou radost vidí ve fotografování. Mattia se sebepoškozuje a ponoří se do matematiky. Když jsou oba dospělí, Alice se bez lásky provdá a Mattia se odstěhuje z Itálie na sever, kde vyučuje matematiku na univerzitě.

Pětiletý Jack od narození žije se svou Mami v Pokoji. Nic mu tam nechybí. Každý den si hrají, učí, cvičí, čtou si, v neděli dostávají dárky jako třeba ovoce, hračku nebo kus oblečení a občas se Jack může dívat i na Telku, tam je ale všechno vymyšlené. Jediné, čeho se Jack bojí, je Čert. Kvůli němu musí občas přespat ve Skříni, protože někdy v noci přijde a Mami je pak smutná. A když Jack zlobí, Čert jim v neděli nedonese dárek.
Jackova matka je v Pokoji nedobrovolně. Ještě když studovala na univerzitě ji za bílého dne unesl psychopat a vězní ji u sebe v kůlně už sedm let. Krátce po Jackových pátých narozeninách se konečně rozhodne uskutečnit svůj plán na který myslí celou tu dobu-utéct. Pro ni to bude návrat do normálního života, ale bude po tolika letech ještě normální? A co teprve pro Jacka, který si myslí, že celý svět je jen v Pokoji? Zvládnou se vyrovnat s novým životem?

Dobrodružství nezničitelného bulteriéra

"Trvá zhruba 63 dní, než se štěňata narodí, a o 63 let později sil lidé, kteří si ta štěňata zamilovali, stále ještě pamatují, jací psi z nich vyrostli."

Marsha Boulton je kanadská spisovatelka humoristických románů, novinářka a farmářka. Žije se spisovatelem Stephenem Williamsem na statku v Ontariu. Jako miminko ji adoptovala rodina zubaře a odmalička žila se psy. Měla mj.boxera, šarpeje, šeltii nebo bulmastifa, ale nakonec se Stephenem rozhodli pořídit si bulteriéra, kterého pojmenovali po básníkovi Wallaci Stevensonovi. Neohrabané, hravé, divoké, ale úžasné štěně ze kterého vyrostl mohutný chlapík s vekým srdcem jim okamžitě začal pomáhat na farmě a doprovázet je při novinářské práci a rozhovorech. Stál při nich i ve chvílích bolesti, kdy byla Marshe diagnostikována rakovina nebo strachu a pocitu beznaděje, kdy se Stephen dostal do opletaček kvůli svým knihám, kde se věnuje skrytému pozadí a nejasnostem ve vyšetřování různých zločinů a v rámci domovní prohlídky byli dokonce na čas vystěhováni z farmy.

Ten chlap je prostě dokonalý. Hraje v populárním seriálu, píše, sportuje, hraje na několik hudebních nástrojů a zpívá blues (viz písnička pod článkem). Kdo? Přece Hugh Laurie, představitel slavného Dr.House a taky muzikant a spisovatel. Roku 2006 byl časopisem Life prohlášen za nejvšestranněji nadaného muže všech dob.
Jeho první román z roku 1996 (u nás však vyšel až o 12 let později) je londýnský bodyguard Tom Lang, který dostane nabídku spáchat nájemnou vraždu. Jaké je však jeho překvapení, když zjistí, že muž, který si ho najal je tatáž osoba, která má být zabita. Na schůzce s ním a jeho půvabnou, ale nevyzpytatelnou dcerou je jakožto bývalý elitní voják zasvěcen do tajů válečného kšeftování-americké elity potřebují rozpoutat válku, aby mohly prodávat nejnovější typ vojenského vrtulníku. Tom se tak proti své vůli ocitne v zájmu CIA a musí se nechat naverbovat jako terorista v mezinárodní buňce. 
Ačkoli z popisu zní, že jde o akční thriller, není to vše-i když nějaké to násilí tam je, kniha je velmi vtipná, svěží a oddechová.

"Nejšťastnější část lidského života je ta, kterou strávíme ranním poleháváním v posteli."

Dr.Samuel Johnson (1709-1784)

Tuto knížku rozhodně nedoporučuji nadšeným ranním ptáčatům, workoholikům, moralistům, konzervám, ředitelům velkých podniků, kteří vykořisťují své zaměstnance a pochopitelně odpůrcům lenošení. Doporučuji všem ostatním ;-D 
Kniha plná břitkého britského humoru doplněna mnoha citáty, básněmi a úvahami slavných lenochů (G.K.Chesterton, Oscar Wilde, Robert Burns, Jerome Klapka Jerome, John Keats, R.L.Stevenson, Walt Whitman, John Lennon, Voltaire, Mark Twain...) je výborným průvodcem toho, jak "správně" lenošit a užívat si života, rozjímání, snění i zábavy. Zamýšlí se nad dopady průmyslové revoluce, dělnického hnutí, konzumu a kapitalismu, tudíž některým lidem může přijít buřičská až levičácká, ale autor neodsuzuje práci. Odsuzuje pouze práci do které chodíte s nechutí, jen abyste měli na zaplacení účtů a daní. Naopak vyzdvihuje dělat cokoliv, co vás baví, věnovat tomu kolik času je potřeba, být svým vlastním šéfem a žít skromně, tak aby se člověk nepachtil pro peníze jen aby si mohl koupit kdejaký výstřelek.

Za tu dobu, co si vedu tento blog a samozřejmě i dřív, jsem přečetla už hromady Kingových knížek. Všechny jsou super a každá by se dala zmínit. Nejradši mám asi To, Rose Madder, Tommyknockery, Christine a Osvícení. Nečetla jsem ale některé ty novější ani sérii Temnou věž, na kterou se ovšem v blízké době chystám. Nakonec jsem se rozhodla napsat o této knížce, protože mi přijde děsivě aktuální-něco takového, co se v ní popisuje se může stát klidně i zítra...