Další román autorky, která hned za své první dílo Zvuk slunečních hodin (viz tinyurl.com/3qlnxv3) získala prestižní Literární cenu Knižního klubu a cenu Magnesia Litera, je víceméně autobiografický.
Hlavní hrdinka zde vystupuje pod jménem Ama a poté, co jí lékaři diagnostikují rakovinu prsu (kterou ve stejném věku onemocněla i její matka) se rozhodne odjet do pralesa v Peru.

Uvedení do problematiky

Tutko knížku mi nedávno někdo doporučoval v komentářích, tak hlásím, že jsem si ji už sehnala a přečetla :-))) Tento sociologický průvodce po subkulturách mládeže (od hippies přes metal po taneční scénu atd.) od PhDr.Josefa Smolíka, PhD. je určen nejen odborné veřejnosti-pedagogům, sociologům, výchovným poradcům či psychologům, ale také rodičům, studentům (autor vyučuje kurz týkající se subkultur mládeže na MU v Brně) a mládeži samotné.
První část knihy je zaměřena více teoreticky a metodologicky-definuje pojmy mládež, kultura, subkultura, scéna, životní styl a další, představuje vybrané sociologické školy (chicagská a birminghamská) a jejich zkoumání subkultur a zabývá se vztahem subkultur mládeže k sociálně patologickým jevům, médiím, trhu a politice.
Druhá část je zaměřena na subkultury samotné-stručně a přehledně popisuje jejich vznik, jaké bylo jeho pozadí, typickou hudbu, chování, vzhled apod.dané subkultury, další proudy, které v ní vznikly a věnuje se též působení dané subkultury v Česku před rokem 1989 a nyní. Na konci každé kapitoly uvádí další zdroje (knihy, filmy, hudební nahrávky), které danou subkulturu vystihují a hovoří o ní podrobněji. 
Kniha je vcelku čtivá a potěšilo mě, že se k subkulturám nestaví negativně a s předsudky, těm se naopak snaží vyhýbat, a i mladý člověk, který se k některé z popisovaných subkultur hlásí se zde určitě dozví něco zajímavého. 
Z použité literatury v závěru jsem si vypsala i pár dalších knížek, které si chci časem sehnat.
Konkrétně se autor věnuje těmto subkulturám:

Do ordinace doktora Ricorda vstoupil  jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké rty.
"Jste nemocen, pane?"
"Ano, doktore. Myslím, že smrtelně."
"Co je vám?"
"Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se, srdce mě bolí. Bojím se lidí i sebe. Nemohu spát."
"To není smrtelné. Vím o léku pro vás."
"Jaký je to lék?"
"Lék, který vás z toho všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!"
Bledý muž se uklonil a řekl smutně:
"Já jsem Deburau, doktore."

Ne, nespletla jsem si rubriku. Tahle paní je, navzdory exotickému jménu, česky píšící autorka. Narodila se v Brandýse nad Labem a v 17 letech konvertovala k islámu. Navštěvovala přednášky na FHS UK, obor antropologická lingvistika. Ovládá několik afrických jazyků, nejraději má wolofštinu, jeden ze senegalských jazyků, který zde však vytlačuje francouzština. Překládá také africké knihy a Baobab v lipové aleji z roku 2008 je její beletristickou prvotinou. Několikrát navštívila různé africké země a v Senegalu si našla manžela, který s ní teď žije v Praze.

Vlasta Třešňák je folkový písničkář, spisovatel, výtvarník a fotograf. Ačkoli je známější jako hudebník, jeho literární tvorba je také rozsáhlá a významná. Napsal několik románů a povídek, z nichž většina vyšla v exilu. V roce 1982 byl totiž nucen emigrovat, teprve po sametové revoluci směl zpět do vlasti. Klíč je pod rohožkou je vlastně autobiografický román, ačkoli Třešňák se zde objevuje

Děvče pro Oklahomu je závěrečný díl volné trilogie (první dva se jmenují Muž pro Oklahomu a Ztracená prérie) o usazování se imigrantů na Divokém Západě v polovině 19.stol. Hlavní hrdinkou je mladičká Mařka Sudíková, dcera českého krejčího, který přišel do Ameriky ze Šumavy a stále vzpomíná na rodné lesy, zatímco ve volných prériích je spíše nešťastný. Mařka se narodila už v Americe, ale umí česky. Její maminka už nežije a tak děvče cestuje prériemi jen s tatínkem a náladovým Skotem Acuffem, který si často rád přihne. Mařka má oba ráda, ale často je už otrávená z věčného cestování s dvěma "starými blázny" a sní o životě ve městě, kde by mohla chodit na tancovačky, nakupovat, bydlet v pěkném domě a poznat nějakého fešáka.

PhDr. E.H. se narodil 23.května 1929 ve Vrksmani u Chomutova. Je českým literárním vědcem, spisovatelem literatury faktu, humoristou a překladatelem z AJ a FJ. Studoval v letech 1948-1953 obor literární věda - čeština na FF UK. V 50.letech působil jako literární kritik v redakci Mladé Fronty a v 60. pracoval v zahraničním oddělení Svazu čs.spisovatelů a v zahraničním odboru Ministerstva kultury a informací. V  70. a 80. byl zaměstnán jako korektor v tiskárně Mír v Praze a měl omezenu možnost publikovat. Roku 1990 byl tiskovým mluvčím Ministerstva kultury, 1990-95 působil jako redaktor v Československém, později Českém rozhlasu.
Kromě Velké knihy magie a čarování i dalších Velkých knih (evropských panovníků, vojevůdců, bitev a zbraní, bohů a bájných hrdinů, vládců starověku, historických otazníků nebo světového humoru) a jiných publikací.
Ve své encyklopedii magie, kouzel a čarování se zmiňuje o magii od počátku historie do současnosti, tajemství pyramid, magických obřadech, věštění a předpovídání budoucnosti, magii starých Keltů, Germánů, Slovanů a dalších národů, alchymii, astrologii, kabale, satanismu, spiritismu, lykantropii, magii kamenů a rostlin, numerologii, woodoo, wicce atd. Kniha je doplněna množstvím obrázků, tabulek, symbolů, diagramů nebo anagramů.

P.B. (nar.1970) je český psycholog a autor řady společenskovědních publikací. Roku 2003 vydal kontroverzní knihu Tabu v sociálních vědách, kde se zabývá inteligenčními a dalšími rozdíly mezi lidskými rasami. Ta byla mnohokrát označena za rasistickou až antisemitskou. V Psychologii Romů rozvíjí pasáže z předchozí knihy věnované romským "otázkám".

Ach, život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí do soulože.

J.H.K., vl.jménem Jiří Hásek, se narodil 22.dubna 1960 v Praze. Žije tamtéž a v Brně. Mimořádně výrazný básník pražského undergroundu začal publikovat na začátku 80.let. Od roku 1978 do roku 1996 napsal 12 sbírek. BÁSNĚ jsou souborným vydání výborů Noci, po nichž nepřichází ráno, Leda s labutí a Dodatky...kde zařadil převážnou většinu básní ze svých sbírek. Některé Krchovského básně byly přeloženy do angličtiny, dánštiny, holandštiny, polštiny a němčiny. Po roce 89 publikoval v Tvorbě, ROKu, Voknu, Iniciálách, Souvislostech, Hostu, Literárních novinách nebo Revolver Revue. Za výbor Noci, po nichž nepřichází ráno obdržel v roce 92 prestižní cenu Revolver Revue. Od roku 2007 zpívá a hraje na kytaru v kapele Krchoff Band.

Sem dávám několik básní, které se mi líbíly nejvíc

Vydal: Host, 2001
Hlavní postavy: Veronika-3 roky patřila ke hnutí punks
Aleka, Zipec a Ninima-Veroničiny kamarádky
Track-přemýšlivý mladík, Veroničin vzor