V několika dalších článcích v této rubrice se s vámi podělím o svou školní prezentaci na téma Severní Indie a její památky, kterou jsem letos dělala do geografie.

Navzdory svému příjmení nebyla slavná indická politička a 2x premiérka příbuznou Mahátmy Gándhího. Provdala se totiž za novináře a politika Féróze Gándhího, kde se jednalo jen o shodu jmen. Jejím otcem však byl slavný Nehrú, který se s Mahátmou blízce přátelil a ti dva byli hlavními představiteli snahy Indie o osamostnění (dlouhá léta byla britskou kolonií), což se podařilo v roce 1947.

Za tímto skvělým souborem povídek britských autorů stojí deník Daily Telepragh a skotský spisovatel Andrew O´Hagan, který už takový projekt realizoval, akorát s jiným tématem. Všichni autoři napsali své povídky bez nároku na honorář a výtěžek z prodeje knihy jde na konto UNICEF. Jako hlavní téma byla zvolena Kalkata (nově Kolkata), 3.největší město Indie, známá svou chudobou, špínou, diovokou automobilovou dopravou, vedrem a Matkou Terezou, která zde působila. Pocházeli však odtud i významní spisovatelé a filmaři, ve městě rostou nové luxusní hotely a s oblibou se tam hraje kriket. V každém případě fascinovala každého, kdo ji navštívil a povídky z tohoto souboru jsou fascinujícím vhledem do její historie i současnosti, bídy i tepajícího života.
Nejvíc se mi líbily:

Značka na čele má v Indii hodně významů, věří se, že je spojena s Božským štěstím. Tilak se umisťuje doprostřed mezi obočí, což odkazuje na adžňu (ajnu)-čakru mezi obočím na čele (viz www.lenkaknag.com/adzna-ajna-cakra-chakra/). Hinduistický symbol Tilak znamená vítězství, úspěch a štěstí. Tilak se používal už před dávnými lety. Existují různé druhy Tilaku, některé se vyrábějí ze santalové pasty, kumkumy (červený prášek, který se používá při hinduistických rituálech a obřadech), posvátného popela (vibhúti) a turmeriku (kurkumy) neboli indického šafránu (druh koření). V mnoha hinduistických rodninách se nosí denně, před odchodem z domu, aby zajistil zdraví a bezpečí. Jiní lidé ho zas nosí jen při zvláštních náboženských příležitostech.

Jiddu Krishnamurti se narodil roku 1895 v Madanapalle (jižní Indie) v chudé bráhmanské rodině. Jeho otec zastával skromnou funkci na finančním úřadě, který byl tehdy jako celá země pod britskou správou. Jako malý byl Jiddu často nemocný, trpěl záchvaty malárie a zaostával ve škole. Dvacet let před jeho narozením vzniklo v Americe jako reakce na materialismus a moderní vědecký  humanismus hnutí zvané Theosofická společnost, které založila tehdy populární ruská jasnovidka Helena Blavatská. Tato společnost zaujala i radikální socialistku Annie Besant, která se pod vlivem jejího učení přestěhovala do Indie a později se stala prezidentkou společnosti. Roku 1909 jí Krishnamurtiho otec, nedávno penzionován z vládní služby a ovdovělý, nabídl, že by pro ni mohl pracovat jako úředník za ubytování a stravu. Přivedl s sebou i své děti. Malý Krishnamurti zaujal prezidentku i jejího kolegu C.W.Leadbeatera a rozhodli se z něj vychovat budoucího Světového učitele-Maitréju, něco jako nového Buddhu. Chlapec byl poslán na přípravku, aby mohl studovat v Oxfordu, ale jeho učení nebavilo. Měl však dobrý sluch na jazyky a miloval poezii. Nakonec tedy studoval francouzštinu a hudbu v Paříži. Čím byl starší tím víc však nesouhlasil s úlohou, pro kterou byl vychováván a celkovým smýšlením Theosofické společnosti. Zamiloval si místo Ojai v Kalifornii, kde v klidu studoval a meditoval. 
Později začal psát a pořádat přednášky. Vybudoval i několik duchovních škol, ale byl odpůrcem organizovaného náboženství, dogmat a autoritářství. Zdůrazňoval, že pro duchovní život nemůže být žádná legitimní autorita: žádná písma, žádný guru, žádný rozhodčí duchovního pokroku, žádná hierarchie. Každá lidská bytost si musí svobodu nalézt jinak.

Áčárja Sušrút (600 př.n.l.) Otec plastické chirurgie
Génius, který je nadšeně uznáván kronikami lékařské vědy, syn mudrce Višwamitry, podrobně vylíčil metody chirurgie v "Sušrút Samhitá", což je unikátní encyklopedie chirurgie. Je uctíván jako otec plastické chirurgie a anesteziologie. Když byla evropská chirurgie ještě v plenkách, Sušrút představil rhinoplastiku, tj.plastiku poškozeného nosu a další náročné operace.

Lidé si často Indii představují jen jako zaostalou zemi třetího světa. I když je tam samozřejmě mnoho chudoby, bezdomovců, osiřelých dětí na ulici či slumů, Indie zažívá boom ohledně počítačové nebo automobilové technologie. I dnes v ní žijí nebo z ní pocházejí významní lidé, ale podívejme se trochu dál do minulosti...Stephen Knapp, jehož článek teď překládám, nám představuje několik významných indických mužů (a ó ano, má i článek o ženách, ten zas někdy příště).
Pro jména používám český přepis.

První část zde

3.Významní jogíni

Házím sem přepis jedné své seminárky. Měla mít rozsah kolem 7 stran, ale tak mě to téma chytlo, že jich mám přes 10-takže postupně. Je to spíš o původu a duchovním smyslu jógy, ale třeba to někoho zaujme :-)

 Úvod

(Tento článek jsem chtěla zveřejnit už včera, ale krátce před dopsáním vypadla na vteřinu elektřina a byl v háji :-/ ).

Skutečný příběh španělské tanečnice flamenco Anity Delgado, která žila v letech 1890-1962 a provdala se za rádžu malého indického státu Kapurthala. 
Anita se narodila v Malaze v chudé rodině. Aby si se sestrou něco přivydělaly, vystupovaly na různých akcích jako tanečnice. Jejich rodiče je však vždycky chodili hlídat, aby uchránili dívkám čest a tanec se poté "nezvrhl" v něco jiného. Během oslav svatby španělského krále si vystupující Anity všiml jeden z hostů-kapurthalský král Džagatdžít Singh, okamžitě se zamiloval a začal se jí dvořit. Anita nejprve váhala mezi ním a chudým malířem, který jí však byl věkově i kulturně bližší. Nakonec ji přemluvila matka, aby dala rádžovi šanci a vymanila se tak z chudoby. Vzali se 2 roky po seznámení, roku 1908, kdy Anita už byla s králem těhotná.