Narodil se 19.března 1941 v Dánsku. Studoval filozofii, angličtinu a němčinu na univerzitách v Kodani, v USA, Tübingen i Mnichově. Na počátku 70.let začal přenášet buddhistické učení tzv.Diamantové cesty na Západ a stal se prvním lamou (buddhistickým duchovním učitelem) mimo Nepál a Tibet. Díky němu také vznikla řada meditačních center, dnes jsou i v skoro každém českém městě. Napsal řadu duchovních knih, příruček i cestopisů, hodně cestuje. Se svou ženou Hannah, která byla vyhledávanou překladatelkou buddhistických textů z tibetštiny do angličtiny, němčiny a dánštiny a sama učila meditační praxe, žil šťastně až do její smrti roku 2007. 

Moje cesta k lamům

V této knize lama Ole vypráví o své svatební cestě s Hannah roku 1968 do Nepálu a Tibetu.

Překlad: Jarka Vrbová
Ilustrace: Josef Mištěra
Vydal: Albatros, 1997

Dvanáctiletý Hans Thomas a jeho otec-bývalý námořník se vydávají z norského přístavního městečka do Athén, najít svou matku a manželku, která tam před 8 lety odešla a jediné, co o ní ví, je, že dělá modelku. Během cesty Evropou je podivný mužíček na jedné benzinové pumpě nasměruje do švýcarské vesničky Dorf a Hansovi věnuje na památku lupu. V Dorfu si chlapec zajde nakoupit jídlo do místní pekárny a od místního starého pekaře dostane tzv.kolibří knížku zapečenou v bochánku psanou tak malými písmenky, že se dají přečíst jen pod lupou. Klade však Hansovi na srdce, že příběh z knížky musí nvždy zůstat jen mezi nimi.

Kniha německého autora je zaměřena především na popis světových náboženství a duchovní hnutí a z nich vycházející směry z nichž některé jsou označovány za sekty. Přehledně je tu seřazeno křesťanství a s ním spojená hnutí (např.adventisté, Křesťanská věda, Evangelické hnutí, Exorcismus, Gnóze, Děti boží, metodisté, mormoni, Opus Dei, Svědci Jehovovi), islám, judaismus, hinduistické a buddhistické směry (ájurvéda, Hare Kršna, lámaismus, Osho/Bhagaván, sikhismus, tantrismus, zen...), ezoterické skupiny (např.ariosofie, Aleister Crowley, Mezinárodní hnutí Grálu, New Age, okultisté, rosenkruciáni, satanismus, šamanismus a spiritismus, templáři, teozofie) a další náboženství (animismus, mládežnická náboženství, scientologie, taoismus...). Ne všechno jsou samozřejmě sekty, ale je to zajímavý přehled různých duchovních směrů.

Vězenkyně chryzantémového trůnu. Tragický příběh japonské korunní princezny.

Fascinující kniha nejen o životě budoucí japonské císařovny Masako a jejím manželi Naruhitovi, následníku trůnu, ale i o Japonsku všeobecně. Je to vlastně literatura faktu, ale čte se jedním dechem. Po přečtení jsem ale cítila lítost. Nechtěla bych být princeznou. Možná tak v Evropě, ale v Japonsku určitě ne :-(
Masako Owada se narodila 9.prosince 1963 v rodině vlivného diplomata na ministerstvu zahraničí. Má ještě 2 mladší sestry-dvojčata. Kvůli otcově povolání se rodina často stěhovala. Jako malá žila Masako v Moskvě, v Japonsku byla jen krátce a střední školu dělala v Americe. Po jejím dokončení se bez problémů dostala na Harvard, kde vystudovala ekonomii. Její bývalí spolužáci a učitelé se kterými autor knihy, renomovaný investigativní novinář Ben Hills z Austrálie, který za svou práci získal již několik prestižních ocenění, na ni vzpomínají jako na velice inteligentní, bystrou a milou dívku, která hodně dřela. Občas si samozřejmě vyšla ven s kamarády, ale žádné excesy z mládí na ni média po zasnoubení s budoucím císařem nevyhrabala. Všichni také byli rozpačití z toho, že se nakonec rozhodla si Naruhita vzít-správně předpovídali, že to bude znamenat konec její kariéry a osobního života.

Tato kniha je velice užitečný průvodce a rádce, kterého je fajn mít při ruce. Mně tedy dala spoustu užitečných rad a pozitivních myšlenek.
Miluj svůj život navazuje na další autorčin bestseller Miluj své tělo. I zde je část, kterou se v předchozí knize zabývala a to zajímavý přehled toho, jak negativní myšlení, nálady a fobie mohou způsobit různé nemoci a fyzické problémy.

Ještě jednou k příběhu paní Ireny Sendlerové (marieke.pise.cz/130133-irena-sendler.html), která za 2.světové války spolu se svými pracovníky z podzemní organizace Žegota (Rada pro pomoc Židům) zachránila kolem 2500 židovských dětí.
Kniha redaktorky Anny Mieszkowské, která paní Irenu pravidelně navštěvovala až do její smrti v roce 2008 je nejen pravdivými vzpomínkami této úžasné ženy, ale doplněna i vyprávěním jejích spolupracovníků a zachráněných dětí, z nichž většina působí ve Společnosti dětí holocaustu, které nyní předsedá tehdy nejmladší ze zachráněných dětí-Elžbieta Ficowská (za zdi ghetta byla propašována jako půlroční miminko a po rodičích jí zbyla jen stříbrná lžička pro štěstí). Faktografická, ale velice čtivá a dojemná knížka je doplněna mnoha dobovými fotografiemi včetně úředních dokumentů a dopisů.
Ještě dlouho po válce o hrdinství paní Ireny vědělo jen málo lidí. I pro komunistický režim, který v Polsku po válce nahradil ten nacistický, byla nepohodlná, protože se hlásila k sociální demokracii (sice levicové, ale zcela vzdálené myšlence totalitního bolševismu) a v 60.letech 20.stol.se v Polsku opět rozhořel antisemitismus. O lidech, kteří za války pomáhali Židům se z různých důvodů mlčelo. Teprve po roce 89 se její příběh dostal na veřejnost a paní Irena se stala známou po celém světě, byla nominována i na Nobelovu cenu za mír.

Fascinující pohled na život v 19.stol.v Evropě a Pacifiku a osudy dvou významných osobností této doby-slavného francouzského post-impresionisty Paula Gauguina (1848-1903) a jeho babičky Flory Tristán (1803-1844), radikální socialisticky smýšlející feministky. Motivem je dětská hra nebe, peklo, ráj a hledání ideálního ráje obou hlavních hrdinů (jejichž příběhy se kapitolu po kapitole střídají)-jenže ten je vždy až za rohem.

Sebrané paměti oblíbené americké humoristické spisovatelky vyprávějí o jejím životě poté, co se vrátila ke své rodině po rozvodu s prvním manželem s nímž žila na odřízlé slepičí farmě v horách a napsala o tom také velmi oblíbenou knihu Vejce a já. Tato sbírka memoárů se skládá ze tří části-Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána a Dusím se ve vlastní šťávě. V první části Betty vzpomíná na dobu hospodářské krize v USA na začátku 30.let 20.stol., kdy se vrátila k rodině do Seattlu. Díky své akční sestře Mary měla spoustu zaměstnání, nejčastěji administrativních v kanceláři. Sebeironicky popisuje, jak si často připadala neschopná a nechápala smysl své práce a krušné začátky s těsnopisem a psaním na stroji. Vzpomíná na své šéfy a příjemné i podivínské kolegy. Ačkoli byla rodina chudá a "34krát za sebou mívali sekanou" všichni si udržovali optimismus a pospolitost. V necelých 30 letech Betty onemocněla tuberkulózou, tehdy rozšířenou a smrtelnou nemocí. Když to lékař zjistil, byla okamžitě poslána do dobročinného sanatoria (nemuselo se tam platit) v Borovicích. O této dramatické části jejího života vypráví v druhé části-Morová rána, která je asi nejdojemnější.

11.září a vláda George Bushe
Znepokojující otázky

O možnosti, že útoky 11.září 2001 (budu používat zkratku 9/11) se odehrály i s podílem samotné americké vlády popř.o nich minimálně věděla jsem už psala po shlédnutí dokumentu Loose Change marieke.pise.cz/55691-11zari-2001-jak-to-bylo-doopravdy.html Kniha D.R.Griffina shrnuje všechna nejdůležitější zjištění a důkazy, která hovoří pro verzi, jenž spousta lidi považuje za konspirační teorii, kterou si vymysleli šílenci, ale spousta lidí se k ní přiklání, i proto, že oficiální média nikdy diskuzi o tomto nenastolila a nejen v USA jsou lidé, kteří se ptají, popř.pro tuto verzi hledají důkazy považováni skoro za nepřátele státu. 
Co všechno už vyšlo na povrch a je to zcela jasné? Například, že toho dne selhaly všechny standardní postupy spojené s únosy letadel. Trosky a sutiny z budov WTC byly okamžitě odvezeny a zničeny, aniž by se podrobily ohledání. Pohyby na burze a opce na pád akcií American Airlines a Boeingů pár dní před útoky. Odvolání stíhaček, které jinak hlídají nejpřísněji střeženou budovu-Pentagon. Maření pozdějšího vyšetřování ze strany FBI, CIA a samotné vlády. Styky Bushovy rodiny s bin Ládinovými. Atd. atd. tohle jsou všechno prokazatelné věci.

Čtyři dohody
Láska, vztahy a přátelství

Don Miguel Ángel Ruiz se narodil na mexickém venkově v rodině léčitelů a byl vychován matkou curanderou (léčitelkou) a dědečkem naguálem (šamanem) z rodu Rytířů orla. Rodina očekávala, že Miguel bude pokračovat ve staleté rodinné tradici léčitelství a předávání ezoterického poznání Toltéků, jej však lákal moderní život, vystudoval medicínu a stal se chirurgem.
Všechno změnil až jeho prožitek blízkosti smrti. Na počátku 70.let havaroval autem, když upadl do mikrospánku a narazil do betonové zdi. Jak vzpomíná, opustil své fyzické tělo a zachránil své dva kamarády.
Šokován tímto zážitkem, začal intenzivně zkoumat své nitro. Věnoval se staré moudrosti předků, učil se od matky a svá učednická léta dovršil u mocného šamana v mexické poušti. Jeho dědeček, který mezitím zemřel, ho nadále učil ve snech.
Mluví anglicky a často přednáší v USA. Před 8 lety utrpěl silný srdeční infarkt a loni podstoupil transplantaci srdce. Tradici svých předků nyní předává i svému synu Donu José Luisovi.