Hlava mu třeštila, každý nádech působil nepříjemnou bolest. Natáhl ruku a jeho prsty se dotkly studených kachliček. Ne, není to rakev, uvědomil si, že je v nemocnici. Přišla sestra. Chtěl se hned posadit, ale pronikavá bolest ho stáhla nazpět.

Ona to nedělala ze zoufalství tak jako ty, prostě to měla v genech. Nikdy nedozrála, chtěla se celej život jenom bavit. Jak víš, táta žije už celý roky sám. Ano, odešla od nás, opustila nás kvůli těm svým chlapům. Už když jsem byl úplně malej, často nebyla doma. Někdy se vypařila na pár dnů dokonce i týdnů a pak se zas

Šla k pódiu aby se na ty dva nemusela dívat. Když se asi po půlhodině vrátila ke stolu, zjistila, že její oblečení i kabelka jsou pryč. Kluci se někam rozutekli takže se jich nemohla zeptat. Náhle se její pohled střetl s Lukym. Okamžitě se jí rozbušilo srdce a roztřásly nohy jako poblázněné puberťačce. Protlačil se k ní

"Marty, já za ním nejdu. To bych se rovnou mohla připlazit po kolenou."

"Já taky neříkám, že se máš vrátit do hospody. Vím, že tě můj návrh asi znechutí ba přímo zděsí, ale můžeš přece zůstat u mě, rozhodně

Opravdu se cítila strašně opuštěně. Depresivní podzimní počasí, které odjakživa nesnášela jí taky moc nepomáhalo. Nakonec zavolala Martymu ačkoli od té dovolené se mu podvědomě nenápadně vyhýbala. "Jsem fakt pitomá, já snad začnu odtrhávat dny v kalendáři kdy ho zase uvidím. Přitom je to jenom blbej měsíc teď už vlastně

Asi za hodinu někdo zazvonil. Nela se nejprve nehnula z postele, ale zvonek drnčel znovu a znovu. Teprve po chvíli si uvědomila, že rodiče odjeli pryč takže otevřít musí ona. Ach jo, který blázen na ni může vyzvánět v takovým počasí, zrovna když se venku spustila opravdová letní bouřka?

Co když nebude mít vůli udržet jejich divoký, ale zároveň křehký vztah? S příchodem podzimu vždycky ztrácel o všechno zájem, protože ho štvaly deštivé nudné dny. Každý jeho letní románek i s létem skončil. Ale tohle bylo víc než jen letní románek. Po tom všem, co mu svěřila mu byla najednou mnohem bližší než ty spousty

Zachvíli se vrátil s obrovským kornoutem do kterého se pustili společně. Konečně měl Marty lepší náladu, ale v jeho očích byl pořád hluboce usazený smutek. Nechtěla se vyptávat na to, co se mu stalo, ale sama měla sto chutí svěřit se mu s tím, co tížilo ji. Teď, když se k sobě nakláněli a se smíchem přetahovali o zmrzlinu

Nebudou si přece celé turné před sebou předstírat, že se nic neděje. Na to je život příliš krátkej. I když odvahu zaklepat našel asi až po hodině.

Vůbec neměla rozespalý hlas, když zavolala ať vejde. Prostě věděla, že

"Myslíš, že bych se změnila? No, ne, že by mě nebavilo chodit se slavnými rockery a koupat se v šampaňském..." smála se Nela pobaveně.

"Hele, ty víš, jak to myslím."