Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara
Třetí adventní neděli 11. prosince 1949 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v obci Číhošť na Havlíčskobrodsku během kázání místního faráře Josefa Toufara 3x zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Sám kněz pohyb neviděl, ale během pár dní jej na jev upozornilo několik svědků-dohromady jich bylo 20, různého pohlaví, věku, vzdělání, jeden z nich byl téměř nevěřící a do kostela chodil jen výjimečně. Tzv. Číhošťský zázrak upoutal i pozornost StB. Komunistům, pro které byla církev jeden z největších nepřátel systému, by se velmi hodilo, kdyby se jim podařilo kněze obvinit, že pohyb křížku po domluvě s Vatikánem mechanicky zinscenoval za účelem "zvroucnění náboženského citu" a zneužití tohoto citu prostého věřícího lidu proti lidově-demokratickému zřízení. Obžaloba dále pokračuje: "Tzv. 'zázrak' v Číhošti byl experimentem Vatikánu, kterým chtěl vyzkoušet odezvu a politický efekt této nové formy podvratného boje proti lidově-demokratické vládě nejen u nás, ale také v ostatních zemích lidové demokracie."
Ve své faktografické knize doplněné dobovými fotografiemi přináší historik, publicista a překladatel M. Borovička biografie sedmi mužů, kteří se za 2. světové války smutně "proslavili" jako významní spolupracovníci nacistického režimu v okupovaných zemích. Jaké byly jejich motivy? Chtěli získat a udržet si moc? Brali spolupráci s nacisty jako lepší způsob ochrany své země než odboj? Byli přesvědčeni o vítězství Třetí říše? Chápali nacismus jako pořád lepší alternativu než komunismus, který je naopak ohrožoval z východu? Obvykle všechno dohromady. A jaký měli život před válkou, zažili něco, co je pak vedlo ke zradě na vlastním národu?
První máničky, vlasatci a hippies v komunistickém Československu
Ačkoli 60. léta v ČSSR, která tak smutně skončila v srpnu 1968 okupací vojsk Varšavské smlouvy, byla považována za uvolněnější než jiné roky totalitního režimu, nebyla to tak úplně pravda. V roce 1966 se ÚV KSČ rozhodl prostřednictvím Veřejné a Státní bezpečnosti vyhlásit štvavou kampaň zaměřenou na mladé dlouhovlasé lidi, kteří byli papalášům trnem v oku kvůli evidentní inspiraci západní kulturou-kromě vlasů šlo také o způsob trávení volného času, hudbu, tanec, oblékání apod. Ostatně, tato mládež, zvaná máničky nebo vlasatci, měla podle komunistů i jasnou definici: "Charakteristickým rysem je pro ně ztráta společenských hodnot, bezvýchodnost v pohledu na vlastní místo ve společnosti, okázalý nezájem o jakékoliv společenské dění demonstrovaný rozedraným a odpuzujícím zevnějškem. Neupravené vlasy, špína těla i zchátralost oděvů a sklony k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, tendence provokovat siláckými výkony při větších shromážděních jen dokreslují jejich celkový profil."
Olemu je 40, je rozvedený, s dospívající dcerou se nestýká a žije v jednom průmyslovém východoněmeckém městě, které do roku 1989 patřilo ke komunistické NDR. Většinu času věnuje svému "zaplivanému" baru Helsinky (ačkoli to název knihy evokuje, nejedná se tedy o hlavní město Finska). Jeho život je stejně prázdný a šedivý jako město, kde strávil celý život, ale má spoustu vzpomínek na časy svého divokého mládí, kdy punk byl opravdovou revoltou proti totalitní společnosti.
Pěkný historický román z prostředí středověké Prahy a Dánska vypráví o pestrém, byť krátkém životě z Čech pocházející Markéty Přemyslovny, která se později díky sňatku s dánským králem Valdemarem II. stala jednou z nejoblíbenějších královen této skandinávské země a přijala nové jméno Dagmar Dánská.
Narodila se asi roku 1186 jako dcera českého panovníka Přemysla Otakara I. a jeho manželky Adléty Míšeňské. Přemysl však později Adlétu i všechny jejich 4 děti zapudil a tak vyrůstala na německém dvoře v Míšni, kam roku 1204 přišli vyslanci krále Valdemara s žádostí o Markétinu ruku. Přemysl se sňatkem souhlasil a Markéta se mohla načas vrátit na Pražský hrad a věnovat se svatebním přípravám. Svatba proběhla o rok později v Lübecku v zastoupení Valdemarova rytíře Strangea. Valdemara Markéta-po svatbě již Dagmar poznala až po připlutí do Dánska. Tam se díky své laskavosti a spravedlivosti k poddaným stala velmi oblíbenou. Byla prý také velmi krásná a stala se hrdinkou několika dánských lidových balad.
Není zvykem, aby tak mladí autoři (Marie Michlová je ročník 1989) vydávali obsáhlé historické romány. A už vůbec ne, když je začnou psát v pouhých 15 letech. Autorka na románu Smrt Múz skutečně pracovala 8 let. Začala na gymnáziu a později jako studentka historie na FF UK začala hledat a zkoumat i skutečné historické prameny, aby byl příběh co nejreálnější. Psala si s odborníky na život sira Waltera Scotta, jednoho z nejvýznamnějších skotských literátů (např. romány Ivanhoe nebo Waverley), pobývala na skotském zámku Abbotsford, kde Scott žil a často ho zde navštěvovali zeť John Gibson Lockhart a přítel James Hogg (také významní spisovatelé) a četla jejich zachované deníky a dopisy.
V pátek jsme byly s kamarádkou v kině na 3D verzi jednoho z našich nejoblíbenějších filmů-Titanicu
To 3D tam sice moc poznat nebylo, ale i tak bylo super vidět ten film po 15 letech zase na velkém plátně *dojatý smajlík* O filmu asi psát nemusím, pokud ho fakt někdo ještě neviděl, tak o něm určitě slyšel, ale rozhodla jsem se podělit se s vámi o knížku, kterou jsem tehdy v dobách svého titanicového šílenství :-))) dostala od našich. Navíc letos (konkrétně v noci ze 14. na 15. dubna) uplynulo přesně 100 let od této nejznámější katastrofy všech dob.
Poněkud depresivní psychologický román ostravského předčasně zesnulého spisovatele vypráví o třech dospělých sourozencích-Hansovi-neúspěšném malíři, Emilovi-snílkovi se sklonem k pití a nejmladší Kateřině, která jako malá téměř zemřela, kteří hledají cestu, jak se vyrovnat se smrtí svého otce, úspěšného lékaře-nefrologa (specialista přes ledviny).
Valérii, která žije jen s babičkou ve velkém a trochu strašidelném domě je sedmnáct a zrovna se stala ženou. Od té páteční noci najednou nic není tak jak má být. Seznámí se s nebezpečným starcem, kterému kvůli jeho vzhledu přezdívá Tchoř a který se živí slepičí krví, aby nezemřel. S sebou má chovance Orlíka, který se do dívky bláznivě zamiluje a snaží se ji před Tchořem chránit. Ten se zas spojí s její babičkou, podle níž je Tchoř její dávný milenec a teď chce zpět jeho lásku a své mládí i za cenu vnuččina života. Je to všechno skutečnost, Valériiny představy a sny nebo opravdu týden divů?
Tahle knížka vás přehledně a prakticky provede charakteristikou znamení zvěrokruhu ve všech oblastech. Každá kapitola, počínaje Beranem a konče Rybami, je rozdělena na různé oblasti života. Začíná obecnou charakteristikou, dále se věnuje rodině (dané znamení jako rodič, dítě, sourozenec, ale i tchýně a jeho vztah k založení vlastní rodiny), vztahům a sexu (dané znamení a jeho přístup ke vztahům a sexu, jako milenec/milenka, stálý partner nebo manžel/partnerka, manželka, důvody k rozchodu, věrnost, partnerství s ostatními znameními), psychologii a zdraví (strachy a zábrany daného znamení, dané znamení a jeho zdraví, jako pacient i jako lékař), kariéře, profesi a financím (schopnosti daného znamení, jeho způsob rozhodování, slabá místa, ideální oblasti pro seberealizaci)
