Valérii, která žije jen s babičkou ve velkém a trochu strašidelném domě je sedmnáct a zrovna se stala ženou. Od té páteční noci najednou nic není tak jak má být. Seznámí se s nebezpečným starcem, kterému kvůli jeho vzhledu přezdívá Tchoř a který se živí slepičí krví, aby nezemřel. S sebou má chovance Orlíka, který se do dívky bláznivě zamiluje a snaží se ji před Tchořem chránit. Ten se zas spojí s její babičkou, podle níž je Tchoř její dávný milenec a teď chce zpět jeho lásku a své mládí i za cenu vnuččina života. Je to všechno skutečnost, Valériiny představy a sny nebo opravdu týden divů?

Tahle knížka vás přehledně a prakticky provede charakteristikou znamení zvěrokruhu ve všech oblastech. Každá kapitola, počínaje Beranem a konče Rybami, je rozdělena na různé oblasti života. Začíná obecnou charakteristikou, dále se věnuje rodině (dané znamení jako rodič, dítě, sourozenec, ale i tchýně a jeho vztah k založení vlastní rodiny), vztahům a sexu (dané znamení a jeho přístup ke vztahům a sexu, jako milenec/milenka, stálý partner nebo manžel/partnerka, manželka, důvody k rozchodu, věrnost, partnerství s ostatními znameními), psychologii a zdraví (strachy a zábrany daného znamení, dané znamení a jeho zdraví, jako pacient i jako lékař), kariéře, profesi a financím (schopnosti daného znamení, jeho způsob rozhodování, slabá místa, ideální oblasti pro seberealizaci)

Kniha politologa Miroslava Mareše je přehledným a zajímavým pohledem do problematiky pravicového extremismu v ČR, má jen jedinou chybičku-byla vydána před 9 lety a od té doby se určitě některé věci změnily (místo Sládkových republikánů se v politice objevila strana DSSS, celou zemí zahýbal žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově apod.), ale i tak jde o užitečný průvodce touto problematikou nejen pro odborníky a studenty politologie, sociologie a podobných oborů, ale i širší veřejnost.
Kniha obsahuje 4 kapitoly. První je zaměřená na teoretické a metodologické aspekty politologického výzkumu pravicového extremismu a radikalismu, druhá na historii a vývoj extrémně nacionalistických a fašistických směrů v Československu, především za 1.republiky a 2.světové války a po nástupu komunismu až do rozpadu federace v roce 1993, třetí předkládá přehled ultrapravicových hnutí (politických i zájmových) v ČR, médií, subkultur i militantních až teroristických organizací a poslední kapitola hovoří o politice zaměřené na boj proti radikalismu a extremismu, jejích řešeních a výsledcích.

Romaneto o vlcích, lidech a úkazech

Příběh dvou rodin-vlčí a lidské se odehrává v opuštěném cípu východní Moravy mezi Beskydy a Karpaty. Lidskou rodinu tvoří Butorovi, kteří pocházejí odtud, přímo z hor a Lipnerovi z Prahy. Tomáš Lipner a Jiří Butora se seznámili na vojně a pak si navzájem dohodili své sestry. Psychiatr Tomáš žije se zdravotní sestrou Markétou v Praze, zatímco Jiří s Jitkou zůstali na Moravě. Teď už mají obě rodiny dospělé děti, u Butorů navíc žije polská silně věřící hospodyně Jadwiga ze které si utahují, že je věštkyně a v sousedství Ester Patáková se svým manželem Vinckem, osoba spjatá s místním krajem a přírodou, která ráda zpívá, zná spoustu místních zkazek a legend a taky si ráda přihne slivovice.

Další román autorky, která hned za své první dílo Zvuk slunečních hodin (viz tinyurl.com/3qlnxv3) získala prestižní Literární cenu Knižního klubu a cenu Magnesia Litera, je víceméně autobiografický.
Hlavní hrdinka zde vystupuje pod jménem Ama a poté, co jí lékaři diagnostikují rakovinu prsu (kterou ve stejném věku onemocněla i její matka) se rozhodne odjet do pralesa v Peru.

Uvedení do problematiky

Tutko knížku mi nedávno někdo doporučoval v komentářích, tak hlásím, že jsem si ji už sehnala a přečetla :-))) Tento sociologický průvodce po subkulturách mládeže (od hippies přes metal po taneční scénu atd.) od PhDr.Josefa Smolíka, PhD. je určen nejen odborné veřejnosti-pedagogům, sociologům, výchovným poradcům či psychologům, ale také rodičům, studentům (autor vyučuje kurz týkající se subkultur mládeže na MU v Brně) a mládeži samotné.
První část knihy je zaměřena více teoreticky a metodologicky-definuje pojmy mládež, kultura, subkultura, scéna, životní styl a další, představuje vybrané sociologické školy (chicagská a birminghamská) a jejich zkoumání subkultur a zabývá se vztahem subkultur mládeže k sociálně patologickým jevům, médiím, trhu a politice.
Druhá část je zaměřena na subkultury samotné-stručně a přehledně popisuje jejich vznik, jaké bylo jeho pozadí, typickou hudbu, chování, vzhled apod.dané subkultury, další proudy, které v ní vznikly a věnuje se též působení dané subkultury v Česku před rokem 1989 a nyní. Na konci každé kapitoly uvádí další zdroje (knihy, filmy, hudební nahrávky), které danou subkulturu vystihují a hovoří o ní podrobněji. 
Kniha je vcelku čtivá a potěšilo mě, že se k subkulturám nestaví negativně a s předsudky, těm se naopak snaží vyhýbat, a i mladý člověk, který se k některé z popisovaných subkultur hlásí se zde určitě dozví něco zajímavého. 
Z použité literatury v závěru jsem si vypsala i pár dalších knížek, které si chci časem sehnat.
Konkrétně se autor věnuje těmto subkulturám:

Do ordinace doktora Ricorda vstoupil  jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké rty.
"Jste nemocen, pane?"
"Ano, doktore. Myslím, že smrtelně."
"Co je vám?"
"Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se, srdce mě bolí. Bojím se lidí i sebe. Nemohu spát."
"To není smrtelné. Vím o léku pro vás."
"Jaký je to lék?"
"Lék, který vás z toho všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!"
Bledý muž se uklonil a řekl smutně:
"Já jsem Deburau, doktore."

Ne, nespletla jsem si rubriku. Tahle paní je, navzdory exotickému jménu, česky píšící autorka. Narodila se v Brandýse nad Labem a v 17 letech konvertovala k islámu. Navštěvovala přednášky na FHS UK, obor antropologická lingvistika. Ovládá několik afrických jazyků, nejraději má wolofštinu, jeden ze senegalských jazyků, který zde však vytlačuje francouzština. Překládá také africké knihy a Baobab v lipové aleji z roku 2008 je její beletristickou prvotinou. Několikrát navštívila různé africké země a v Senegalu si našla manžela, který s ní teď žije v Praze.

Vlasta Třešňák je folkový písničkář, spisovatel, výtvarník a fotograf. Ačkoli je známější jako hudebník, jeho literární tvorba je také rozsáhlá a významná. Napsal několik románů a povídek, z nichž většina vyšla v exilu. V roce 1982 byl totiž nucen emigrovat, teprve po sametové revoluci směl zpět do vlasti. Klíč je pod rohožkou je vlastně autobiografický román, ačkoli Třešňák se zde objevuje

Děvče pro Oklahomu je závěrečný díl volné trilogie (první dva se jmenují Muž pro Oklahomu a Ztracená prérie) o usazování se imigrantů na Divokém Západě v polovině 19.stol. Hlavní hrdinkou je mladičká Mařka Sudíková, dcera českého krejčího, který přišel do Ameriky ze Šumavy a stále vzpomíná na rodné lesy, zatímco ve volných prériích je spíše nešťastný. Mařka se narodila už v Americe, ale umí česky. Její maminka už nežije a tak děvče cestuje prériemi jen s tatínkem a náladovým Skotem Acuffem, který si často rád přihne. Mařka má oba ráda, ale často je už otrávená z věčného cestování s dvěma "starými blázny" a sní o životě ve městě, kde by mohla chodit na tancovačky, nakupovat, bydlet v pěkném domě a poznat nějakého fešáka.