PhDr. E.H. se narodil 23.května 1929 ve Vrksmani u Chomutova. Je českým literárním vědcem, spisovatelem literatury faktu, humoristou a překladatelem z AJ a FJ. Studoval v letech 1948-1953 obor literární věda - čeština na FF UK. V 50.letech působil jako literární kritik v redakci Mladé Fronty a v 60. pracoval v zahraničním oddělení Svazu čs.spisovatelů a v zahraničním odboru Ministerstva kultury a informací. V  70. a 80. byl zaměstnán jako korektor v tiskárně Mír v Praze a měl omezenu možnost publikovat. Roku 1990 byl tiskovým mluvčím Ministerstva kultury, 1990-95 působil jako redaktor v Československém, později Českém rozhlasu.
Kromě Velké knihy magie a čarování i dalších Velkých knih (evropských panovníků, vojevůdců, bitev a zbraní, bohů a bájných hrdinů, vládců starověku, historických otazníků nebo světového humoru) a jiných publikací.
Ve své encyklopedii magie, kouzel a čarování se zmiňuje o magii od počátku historie do současnosti, tajemství pyramid, magických obřadech, věštění a předpovídání budoucnosti, magii starých Keltů, Germánů, Slovanů a dalších národů, alchymii, astrologii, kabale, satanismu, spiritismu, lykantropii, magii kamenů a rostlin, numerologii, woodoo, wicce atd. Kniha je doplněna množstvím obrázků, tabulek, symbolů, diagramů nebo anagramů.

P.B. (nar.1970) je český psycholog a autor řady společenskovědních publikací. Roku 2003 vydal kontroverzní knihu Tabu v sociálních vědách, kde se zabývá inteligenčními a dalšími rozdíly mezi lidskými rasami. Ta byla mnohokrát označena za rasistickou až antisemitskou. V Psychologii Romů rozvíjí pasáže z předchozí knihy věnované romským "otázkám".

Ach, život je tak trapný, Bože, jak uprdnutí do soulože.

J.H.K., vl.jménem Jiří Hásek, se narodil 22.dubna 1960 v Praze. Žije tamtéž a v Brně. Mimořádně výrazný básník pražského undergroundu začal publikovat na začátku 80.let. Od roku 1978 do roku 1996 napsal 12 sbírek. BÁSNĚ jsou souborným vydání výborů Noci, po nichž nepřichází ráno, Leda s labutí a Dodatky...kde zařadil převážnou většinu básní ze svých sbírek. Některé Krchovského básně byly přeloženy do angličtiny, dánštiny, holandštiny, polštiny a němčiny. Po roce 89 publikoval v Tvorbě, ROKu, Voknu, Iniciálách, Souvislostech, Hostu, Literárních novinách nebo Revolver Revue. Za výbor Noci, po nichž nepřichází ráno obdržel v roce 92 prestižní cenu Revolver Revue. Od roku 2007 zpívá a hraje na kytaru v kapele Krchoff Band.

Sem dávám několik básní, které se mi líbíly nejvíc

Vydal: Host, 2001
Hlavní postavy: Veronika-3 roky patřila ke hnutí punks
Aleka, Zipec a Ninima-Veroničiny kamarádky
Track-přemýšlivý mladík, Veroničin vzor

Dva paralelně se odehrávající příběhy dvou mužů s časovým rozdílem padesáti let. Nejprve se seznámíme s americkým jazzmanem Henrym, který na začátku 50.let přijíždí do Evropy hrát s kapelou po klubech. V Paříži se seznámí s českou Židovkou Janou a bláznivě se do ní zamiluje. Ona k němu také chová cit, ale nechce opustit svého manžela, o mnoho staršího Huga, díky kterému se jí za nacismu podařilo utéct z Protektorátu a zachránil ji tak před jistou smrtí v koncentráku. Když se Jana s Hugem vrací zpět do Česka, tentokrát již komunistického, láskou šílený Henry se vydá za ní, aby ji našel. V totalitní zemi zažívá věci, které jsou pro něj šokující. Po neúspěšném pokusu převézt Janu přes hranice na Západ je odsouzen k pracem v uranových dolech. Tam se sbližuje s Hugem, který se stal papalášům po válce trnem v oku a také ho odsoudili.

Autorka Hana Whitton, jenž už napsala několik dalších historických románů odehrávajících se ve středověké Británii (je však Češka a v Británii dnes žije s manželem) dostala nápad sepsat tento příběh když se náhodou dozvěděla o nikdy nevyřešené smrti mladé šlechtičny Amy Robsart, která žila v Anglii 16.stol., v době, kdy zemi zmítaly dobrodružné a hlavě nebezpečné mocenské boje.
Na začátku příběhu se setkáváme s mladičkou lady Margaret (ta je jednou z fiktivních postav, ale její v knize zmiňovaná prapraprababička Markétka Těšínská skutečně žila a byla blízkou přítelkyní Anny České, dcery Karla IV., která se do Anglie přivdala za krále Richarda II.Plantageneta ve 14.stol.), která po smrti své nejbližší rodiny zdědila velké bohatství a panství, ale cítí se osamělá-společnost jí dělá jen kamarádka už od dětství, Amy, která se vášnivě zamiluje do Roberta Dudleyho, mladíka z vysoce postavené rodiny, jehož otec John prakticky vládne zemi namísto churavého 15letého krále Edwarda VI. Mladí lidé se velmi brzy vezmou i když Amyiným rodičům Robsartovým se to moc nelíbí, protože Robertovi nedůvěřují a Dudleyovým zas proto, že by pro syna chtěli manželku urozenější krve.

Ačkoli je toto sbírka hororových povídek anglosaských autorů, jejich (mimochodem velmi kvalitní) výběr provedl a do češtiny přeložil nakladatelský redaktor a překladatel z angličtiny a francouzštiny Tomáš Korbař (1920-1976). Sbírka Tichá hrůza vyšla poprvé v roce 1967 a loni vyšla potřetí (v nakladatelství Toužimský & Moravec). Mezi vybranými autory nechybí ani slavná jména jako Daphne

Zase knížka o holocaustu? Ano, pár už se jich na mém blogu objevilo a i když je to velmi smutné téma, tak aspoň jednu takovou knížku by si měl někdy přečíst každý! Lidé jsou bohužel strašně nepoučitelní a rychle zapomínají! Zvlášť teď by se měli zamyslet, když se do politiky dere DS, která brojí proti premiéru Fischerovi jen kvůli tomu, že se hlásí k judaismu-antisemitismus existuje pořád!
Během svého krátkého života (žil v letech 1923-1944) Jiří nepoznal mnoho dobrého. Zápisky si vedl v letech 1936-42.

Spisovatel Jan Pelc (nar.1957) v roce 1981 kvůli komunismu emigroval do Paříže a není divu, že jeho prvotina a zároveň nejznámější (před 2 lety zfilmovaný Petrem Nikolajevem) román ...a bude hůř byl v tehdejší ČSSR zakázaný kvůli autorově hořké a drsné reflexi bezútěšného života v šedi normalizace, otevřené kritice všemocných papalášů a policistů a celkově tehdejších poměrů.
Hlavním

Doufám, že si alespoň někdo vzpomněl, že letos 15.března to bylo 70 let, co naši zem obsadili němečtí nacističtí okupanti. To bylo důsledkem nechvalně proslulé Mnichovské dohody, kdy se 30.září 1938 Británie, Francie, Itálie a Německo dohodli, že ČŠR musí odstoupit svá pohraniční území Německu, Polsku a Maďarsku. Naše vláda do toho neměla co mluvit. Toto "obětování" naší země