V pátek jsme byly s kamarádkou v kině na 3D verzi jednoho z našich nejoblíbenějších filmů-TitanicuTo 3D tam sice moc poznat nebylo, ale i tak bylo super vidět ten film po 15 letech zase na velkém plátně *dojatý smajlík* O filmu asi psát nemusím, pokud ho fakt někdo ještě neviděl, tak o něm určitě slyšel, ale rozhodla jsem se podělit se s vámi o knížku, kterou jsem tehdy v dobách svého titanicového šílenství :-))) dostala od našich. Navíc letos (konkrétně v noci ze 14. na 15. dubna) uplynulo přesně 100 let od této nejznámější katastrofy všech dob.

Poněkud depresivní psychologický román ostravského předčasně zesnulého spisovatele vypráví o třech dospělých sourozencích-Hansovi-neúspěšném malíři, Emilovi-snílkovi se sklonem k pití a nejmladší Kateřině, která jako malá téměř zemřela, kteří hledají cestu, jak se vyrovnat se smrtí svého otce, úspěšného lékaře-nefrologa (specialista přes ledviny).

Valérii, která žije jen s babičkou ve velkém a trochu strašidelném domě je sedmnáct a zrovna se stala ženou. Od té páteční noci najednou nic není tak jak má být. Seznámí se s nebezpečným starcem, kterému kvůli jeho vzhledu přezdívá Tchoř a který se živí slepičí krví, aby nezemřel. S sebou má chovance Orlíka, který se do dívky bláznivě zamiluje a snaží se ji před Tchořem chránit. Ten se zas spojí s její babičkou, podle níž je Tchoř její dávný milenec a teď chce zpět jeho lásku a své mládí i za cenu vnuččina života. Je to všechno skutečnost, Valériiny představy a sny nebo opravdu týden divů?

Tahle knížka vás přehledně a prakticky provede charakteristikou znamení zvěrokruhu ve všech oblastech. Každá kapitola, počínaje Beranem a konče Rybami, je rozdělena na různé oblasti života. Začíná obecnou charakteristikou, dále se věnuje rodině (dané znamení jako rodič, dítě, sourozenec, ale i tchýně a jeho vztah k založení vlastní rodiny), vztahům a sexu (dané znamení a jeho přístup ke vztahům a sexu, jako milenec/milenka, stálý partner nebo manžel/partnerka, manželka, důvody k rozchodu, věrnost, partnerství s ostatními znameními), psychologii a zdraví (strachy a zábrany daného znamení, dané znamení a jeho zdraví, jako pacient i jako lékař), kariéře, profesi a financím (schopnosti daného znamení, jeho způsob rozhodování, slabá místa, ideální oblasti pro seberealizaci)

Kniha politologa Miroslava Mareše je přehledným a zajímavým pohledem do problematiky pravicového extremismu v ČR, má jen jedinou chybičku-byla vydána před 9 lety a od té doby se určitě některé věci změnily (místo Sládkových republikánů se v politice objevila strana DSSS, celou zemí zahýbal žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově apod.), ale i tak jde o užitečný průvodce touto problematikou nejen pro odborníky a studenty politologie, sociologie a podobných oborů, ale i širší veřejnost.
Kniha obsahuje 4 kapitoly. První je zaměřená na teoretické a metodologické aspekty politologického výzkumu pravicového extremismu a radikalismu, druhá na historii a vývoj extrémně nacionalistických a fašistických směrů v Československu, především za 1.republiky a 2.světové války a po nástupu komunismu až do rozpadu federace v roce 1993, třetí předkládá přehled ultrapravicových hnutí (politických i zájmových) v ČR, médií, subkultur i militantních až teroristických organizací a poslední kapitola hovoří o politice zaměřené na boj proti radikalismu a extremismu, jejích řešeních a výsledcích.

Romaneto o vlcích, lidech a úkazech

Příběh dvou rodin-vlčí a lidské se odehrává v opuštěném cípu východní Moravy mezi Beskydy a Karpaty. Lidskou rodinu tvoří Butorovi, kteří pocházejí odtud, přímo z hor a Lipnerovi z Prahy. Tomáš Lipner a Jiří Butora se seznámili na vojně a pak si navzájem dohodili své sestry. Psychiatr Tomáš žije se zdravotní sestrou Markétou v Praze, zatímco Jiří s Jitkou zůstali na Moravě. Teď už mají obě rodiny dospělé děti, u Butorů navíc žije polská silně věřící hospodyně Jadwiga ze které si utahují, že je věštkyně a v sousedství Ester Patáková se svým manželem Vinckem, osoba spjatá s místním krajem a přírodou, která ráda zpívá, zná spoustu místních zkazek a legend a taky si ráda přihne slivovice.

Další román autorky, která hned za své první dílo Zvuk slunečních hodin (viz tinyurl.com/3qlnxv3) získala prestižní Literární cenu Knižního klubu a cenu Magnesia Litera, je víceméně autobiografický.
Hlavní hrdinka zde vystupuje pod jménem Ama a poté, co jí lékaři diagnostikují rakovinu prsu (kterou ve stejném věku onemocněla i její matka) se rozhodne odjet do pralesa v Peru.

Uvedení do problematiky

Tutko knížku mi nedávno někdo doporučoval v komentářích, tak hlásím, že jsem si ji už sehnala a přečetla :-))) Tento sociologický průvodce po subkulturách mládeže (od hippies přes metal po taneční scénu atd.) od PhDr.Josefa Smolíka, PhD. je určen nejen odborné veřejnosti-pedagogům, sociologům, výchovným poradcům či psychologům, ale také rodičům, studentům (autor vyučuje kurz týkající se subkultur mládeže na MU v Brně) a mládeži samotné.
První část knihy je zaměřena více teoreticky a metodologicky-definuje pojmy mládež, kultura, subkultura, scéna, životní styl a další, představuje vybrané sociologické školy (chicagská a birminghamská) a jejich zkoumání subkultur a zabývá se vztahem subkultur mládeže k sociálně patologickým jevům, médiím, trhu a politice.
Druhá část je zaměřena na subkultury samotné-stručně a přehledně popisuje jejich vznik, jaké bylo jeho pozadí, typickou hudbu, chování, vzhled apod.dané subkultury, další proudy, které v ní vznikly a věnuje se též působení dané subkultury v Česku před rokem 1989 a nyní. Na konci každé kapitoly uvádí další zdroje (knihy, filmy, hudební nahrávky), které danou subkulturu vystihují a hovoří o ní podrobněji. 
Kniha je vcelku čtivá a potěšilo mě, že se k subkulturám nestaví negativně a s předsudky, těm se naopak snaží vyhýbat, a i mladý člověk, který se k některé z popisovaných subkultur hlásí se zde určitě dozví něco zajímavého. 
Z použité literatury v závěru jsem si vypsala i pár dalších knížek, které si chci časem sehnat.
Konkrétně se autor věnuje těmto subkulturám:

Do ordinace doktora Ricorda vstoupil  jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké rty.
"Jste nemocen, pane?"
"Ano, doktore. Myslím, že smrtelně."
"Co je vám?"
"Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se, srdce mě bolí. Bojím se lidí i sebe. Nemohu spát."
"To není smrtelné. Vím o léku pro vás."
"Jaký je to lék?"
"Lék, který vás z toho všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!"
Bledý muž se uklonil a řekl smutně:
"Já jsem Deburau, doktore."

Ne, nespletla jsem si rubriku. Tahle paní je, navzdory exotickému jménu, česky píšící autorka. Narodila se v Brandýse nad Labem a v 17 letech konvertovala k islámu. Navštěvovala přednášky na FHS UK, obor antropologická lingvistika. Ovládá několik afrických jazyků, nejraději má wolofštinu, jeden ze senegalských jazyků, který zde však vytlačuje francouzština. Překládá také africké knihy a Baobab v lipové aleji z roku 2008 je její beletristickou prvotinou. Několikrát navštívila různé africké země a v Senegalu si našla manžela, který s ní teď žije v Praze.