Jeden z největších mozků v dějinách lidstva, opěvovaný i nedoceněný mág elektrotechnického věku, který o mnoho let předběhl svou dobu a bez něj bychom možná neznali telefon, rádio, televizi, automobilové zapalování nebo výrobu a přenos střídavého proudu, tedy věci bez kterých se dnes neobejdeme, se narodil 9.července 1856 ve Smiljanu (tehdy Rakousko-Uhersko, dnes Chorvatsko) v srbské rodině. Po gymnáziu vystudoval fyziku a matematiku na polytechnice v Rakousku-ve Štýrském Hradci (Graz).  V prvním ročníku složil 10 zkoušek s vyznamenáním. Profesoři brzy poznali Teslův talent a umožnili mu, aby pomáhal při fyzikálních pokusech.

Helena (psáno také Jelena) Petrovna Blavatská se narodila 12.srpna 1831 v Jekatěrinoslavi (nyní Dněpropetrovsk) na Ukrajině, která tehdy byla součástí carského Ruska. Pocházela z velmi dobré rodiny, otec Petr Alexejevič Gan byl generál a potomek meklenburského šlechtického rodu a matka Helena Andrejevna Fadějovová byla úspěšnou spisovatelkou, přezdívanou i "ruská George Sandová". Když bylo malé Heleně osm let, zemřela a jelikož otec sloužil v armádě, poslal dceru na výchovu k babičce, rozené kněžně, vystudované slavné botaničce, která ovládala pět jazyků, dopisovala si se světovými přírodovědci a dobře malovala. Babička i matka byly pro Helenu jakožto silné osobnosti velkým vzorem. Byla oblíbená i u otcových vojáků u nichž se prý naučila výborně jezdit na koni a když na ni dolehly těžké časy údajně občas vystupovala jako krasojezdkyně v cirkusech. O jejím dětství však existuje celá řada legend, které si Madam Blavatská zřejmě ráda přibarvovala, protože zdědila romanopisecké nadání od matky.

Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493-1541), bouřlivák a bohém, chvastoun a pijan, geniální léčitel a hlavní osobnost alchymie 16.stol., který si říkal Paracelsus, protože se pokládal za lepšího lékaře než byl slavný římský Celsus, pocházel z Einsiedelnu v německém Švýcarsku. Podle jednoho z jeho jmen se dodnes používá označení "bombastický". Do tajů alchymie a léčitelství jej prý zasvětil jeho otec, cestoval po Německu, Francii, Nizozemí, Anglii, Skandinávii, Itálii a Čechách, získal magistersý titul ve Vídni a doktorský snad na univerzitě ve Ferraře. Poté přednášel o svých neortodoxních léčebných metodách jásajícím studentům, stal se nesmírně populární mezi významnými lidmi své doby pro své úspěchy, ale měl i mnoho nepřátel mezi lékařskými autoritami, které urážel za jejich zastaralé postupy.

Na scéně dějin se tento muž bez rodného a úmrtního listu objevil náhle podle záznamů svědků z roku 1710. Velmi dobře si na tuto okouzlující osobnost vzpomněla o padesát let později stará hraběnka de Gergy na bále Ludvíka XV., která tvrdila, že ho poprvé viděla v Benátkách, v době, kdy tam její muž působil jako velvyslanec. Na Germainův šarm a vypravěčský talent podle jejích slov nešlo jen tak zapomenout. Tehdy na francouzském dvoře způsobila při dalším setkání velký rozruch, protože jí nešlo do hlavy, že i po padesáti letech vypadá Saint Germain úplně stejně, jako by se ho stárnutí netýkalo.

Indiánská princezna Pocahontas nebyla jen populární disneyovskou postavičkou, ale skutečná žena, která žila na přelomu 16.-17.stol. v tehdy čerstvě kolonizované severní Americe.
Narodila se cca roku 1595 v Jamestownu (dnešní Virginii) v oblasti, které se dnes říká Wicomico. Její otec Powhatan byl náčelníkem hned několika kmenů v Tidewaterském regionu. Nevíme, kdo byla její matka ani kolik měla sourozenců, protože Powhatan měl hned několik manželek a bylo zvykem, že matky po porodu musely odejít. Její pravá jména byla Matoaka a Amonute, která však měla být lidem mimo kmen utajena. Přezdívka Pocahontas znamená "hravá" nebo "nezbedná".
Později hrála významnou roli při sbližování Indiánů s prvními anglickými osadníky, kteří dorazili do Jamestownu kolem roku 1607. Podle později zromantizované legendy jednomu z nich-Johnu Smithovi ve svých 10 letech zachránila život. Spřátelila se s ním a pomáhala směnnému obchodu mezi Indiány a osadníky.

Příběh německého chlapce, který se jednoho dne vynořil prakticky odnikud na tržišti v Norimberku dodnes přitahuje milovníky záhad, spiritisty i vědce. Někdy je Kaspar označován za tzv."vlčí dítě", ale ty většinou vyrůstaly mezi zvířaty v divočině, zatímco teto chlapec pravděpodobně strávil dlouhá léta v uzavřené a temné kobce.
Říká se, že se snad narodil v dubnu 1812 a zemřel roku 1833, byl zavražděn nikdy nedopadeným vrahem ve svých pouhých 21 letech.
Objevil se zničehonic jednoho květnového dne 1828 na tržišti v Norimberku. S sebou měl jen dopis napsaný neumělou němčinou.

Keltská královna Cartimandua (narodila se s jménem Áine-Záře, ale jelikož odmalička milovala koně a ovládala je jako muži, získala přezdívku Cartimandua-hladký poník) vládla kmeni Brigantů ve stejné době jako její slavnější současnice Boudicca kmeni Icenů. O jejím životě však není tolik známo a já jsem se o ní dozvěděla jen díky knize mé oblíbené autorky historických románů Barbary Erskine

Narodil se 11.dubna 1930 v Chicagu jako Howard Stanton Levey židovským rodičům. Byl zakladatelem a nejvyšším knězem Satanovy církve, spisovatelem (mj.mnoha esejí a článků do časopisů je autorem Satanské bible), okultistou a hudebníkem. Jeho vyznání se nazývá rovněž LaVeyův satanismus, syntetizovaný systém jeho chápání lidské přirozenosti a náhledů filozofů, kteří zastávali materialismus

Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který