Na scéně dějin se tento muž bez rodného a úmrtního listu objevil náhle podle záznamů svědků z roku 1710. Velmi dobře si na tuto okouzlující osobnost vzpomněla o padesát let později stará hraběnka de Gergy na bále Ludvíka XV., která tvrdila, že ho poprvé viděla v Benátkách, v době, kdy tam její muž působil jako velvyslanec. Na Germainův šarm a vypravěčský talent podle jejích slov nešlo jen tak zapomenout. Tehdy na francouzském dvoře způsobila při dalším setkání velký rozruch, protože jí nešlo do hlavy, že i po padesáti letech vypadá Saint Germain úplně stejně, jako by se ho stárnutí netýkalo.

Indiánská princezna Pocahontas nebyla jen populární disneyovskou postavičkou, ale skutečná žena, která žila na přelomu 16.-17.stol. v tehdy čerstvě kolonizované severní Americe.
Narodila se cca roku 1595 v Jamestownu (dnešní Virginii) v oblasti, které se dnes říká Wicomico. Její otec Powhatan byl náčelníkem hned několika kmenů v Tidewaterském regionu. Nevíme, kdo byla její matka ani kolik měla sourozenců, protože Powhatan měl hned několik manželek a bylo zvykem, že matky po porodu musely odejít. Její pravá jména byla Matoaka a Amonute, která však měla být lidem mimo kmen utajena. Přezdívka Pocahontas znamená "hravá" nebo "nezbedná".
Později hrála významnou roli při sbližování Indiánů s prvními anglickými osadníky, kteří dorazili do Jamestownu kolem roku 1607. Podle později zromantizované legendy jednomu z nich-Johnu Smithovi ve svých 10 letech zachránila život. Spřátelila se s ním a pomáhala směnnému obchodu mezi Indiány a osadníky.

Příběh německého chlapce, který se jednoho dne vynořil prakticky odnikud na tržišti v Norimberku dodnes přitahuje milovníky záhad, spiritisty i vědce. Někdy je Kaspar označován za tzv."vlčí dítě", ale ty většinou vyrůstaly mezi zvířaty v divočině, zatímco teto chlapec pravděpodobně strávil dlouhá léta v uzavřené a temné kobce.
Říká se, že se snad narodil v dubnu 1812 a zemřel roku 1833, byl zavražděn nikdy nedopadeným vrahem ve svých pouhých 21 letech.
Objevil se zničehonic jednoho květnového dne 1828 na tržišti v Norimberku. S sebou měl jen dopis napsaný neumělou němčinou.

Keltská královna Cartimandua (narodila se s jménem Áine-Záře, ale jelikož odmalička milovala koně a ovládala je jako muži, získala přezdívku Cartimandua-hladký poník) vládla kmeni Brigantů ve stejné době jako její slavnější současnice Boudicca kmeni Icenů. O jejím životě však není tolik známo a já jsem se o ní dozvěděla jen díky knize mé oblíbené autorky historických románů Barbary Erskine

Narodil se 11.dubna 1930 v Chicagu jako Howard Stanton Levey židovským rodičům. Byl zakladatelem a nejvyšším knězem Satanovy církve, spisovatelem (mj.mnoha esejí a článků do časopisů je autorem Satanské bible), okultistou a hudebníkem. Jeho vyznání se nazývá rovněž LaVeyův satanismus, syntetizovaný systém jeho chápání lidské přirozenosti a náhledů filozofů, kteří zastávali materialismus

Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který

Minule jsem v této rubrice psala o slavných věštkyních, které se nazývaly Sibyly, dnes se tedy zmíním o slavném prorokovi. Nostradamus však byl vskutku renesanční osobnost a zabýval se i lékařstvím, astrologií, literaturou a cestováním.
Narodil se roku 1503 ve francouzském St.Rémy de Provence jako Michel de Nostradame v původem židovské rodině, která konvertovala ke křesťanství. Jeho

Podle starověkých Římanů jméno Sibyla značí věštkyni nebo starou ženu a pochází z latinského sibulla-prorok. Ranější filozofové (Platón, Herakleitos) se zmiňují  jen o jedné věštkyni, později se jich uvádělo až 30, které se dají zredukovat na 10 základních-delfská, kumská, perská (nebo babylonská), libyjská, cimmerijská, eritrejská, samoská, hellespotská, frýgická a tiburská.
Zpravidla se uvádí, že věštily ve skalních jeskyních, první z nich byla delfská Sibyla, podle Eustatia dcera krále Dardana a nymfy Nésy, podle Plutarcha dcera Dia a najády Lamie. Nejvýznamnější byla kumská Sibyla (její jeskyni se vědcům podařilo najít).
Kumská Sibyla působila ve městě Cumae (Kuma), řecké kolonii poblíž italského města Neapol. Mezi starými Řeky byla velmi proslulá. Zmiňuje se o ní i Vergilius ve své Aeneidě, vyobrazil ji Michelangelo i Rafaelo. Její skalní jeskyni zvanou Antro della Sibilla objevil roku 1932 Amedeo Maiuri a identifikoval ji podle Vergiliova popisu v 6.zpěvu Aeneidy a popisu anonymního autora známého jako pseudo-Justin. Jeskyni tvoří 131 m dlouhá lichoběžníková chodba, která se táhne po boku kopce. Nejskrytější komora, kde Sibyla pronášela svá proroctví byla nalezena později na raném křesťanském pohřebišti ze 4. nebo 5.stol.
Ve středověku byli kumská Sibyla a Vergilius považováni za proroky narození Ježíše Krista, protože ve čtvrté Vergiliové ekloze (pastýřské básni) se objevuje Sibylino proroctví o Mesiáši. Později si z toho důvodu Dante Alighieri ve své Božské komedii vybral Vergilia jako průvodce podsvětím a Michelangelo vyobrazil v Sixtinské kapli Sibylu jako jednu ze starozákonních proroků. Dále je Sibyla známá jako autorka devíti prorockých knih, orákulí. V 6.století př.n.l. přišla za římským králem Tarquiniem tajemná stařena a nabídla, že mu za 300 kusů zlatá prodá 9 knih, které mu odhalí budoucnost světa. Tarquinovi přišla cena přemrštěná a odmítl.

Abraham Stoker se narodil 8.listopadu 1847 v Clontarfu u Dublinu jako třetí ze sedmi dětí chudého státního úředníka. Jeho matka byla dobročinná pracovnice a spisovatelka. Do svých 8 let byl kvůli neznámé chorobě upoután na lůžko a nemohl ani chodit. Matka mu v té době vyprávěla lidové příběhy a keltské mýty. Nemoc byla pro Stokera velmi traumatizující zkušeností a podle lékařů byl zázrak,