Ještě jednou k příběhu paní Ireny Sendlerové (marieke.pise.cz/130133-irena-sendler.html), která za 2.světové války spolu se svými pracovníky z podzemní organizace Žegota (Rada pro pomoc Židům) zachránila kolem 2500 židovských dětí.
Kniha redaktorky Anny Mieszkowské, která paní Irenu pravidelně navštěvovala až do její smrti v roce 2008 je nejen pravdivými vzpomínkami této úžasné ženy, ale doplněna i vyprávěním jejích spolupracovníků a zachráněných dětí, z nichž většina působí ve Společnosti dětí holocaustu, které nyní předsedá tehdy nejmladší ze zachráněných dětí-Elžbieta Ficowská (za zdi ghetta byla propašována jako půlroční miminko a po rodičích jí zbyla jen stříbrná lžička pro štěstí). Faktografická, ale velice čtivá a dojemná knížka je doplněna mnoha dobovými fotografiemi včetně úředních dokumentů a dopisů.
Ještě dlouho po válce o hrdinství paní Ireny vědělo jen málo lidí. I pro komunistický režim, který v Polsku po válce nahradil ten nacistický, byla nepohodlná, protože se hlásila k sociální demokracii (sice levicové, ale zcela vzdálené myšlence totalitního bolševismu) a v 60.letech 20.stol.se v Polsku opět rozhořel antisemitismus. O lidech, kteří za války pomáhali Židům se z různých důvodů mlčelo. Teprve po roce 89 se její příběh dostal na veřejnost a paní Irena se stala známou po celém světě, byla nominována i na Nobelovu cenu za mír.
Fascinující pohled na život v 19.stol.v Evropě a Pacifiku a osudy dvou významných osobností této doby-slavného francouzského post-impresionisty Paula Gauguina (1848-1903) a jeho babičky Flory Tristán (1803-1844), radikální socialisticky smýšlející feministky. Motivem je dětská hra nebe, peklo, ráj a hledání ideálního ráje obou hlavních hrdinů (jejichž příběhy se kapitolu po kapitole střídají)-jenže ten je vždy až za rohem.
Sebrané paměti oblíbené americké humoristické spisovatelky vyprávějí o jejím životě poté, co se vrátila ke své rodině po rozvodu s prvním manželem s nímž žila na odřízlé slepičí farmě v horách a napsala o tom také velmi oblíbenou knihu Vejce a já. Tato sbírka memoárů se skládá ze tří části-Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána a Dusím se ve vlastní šťávě. V první části Betty vzpomíná na dobu hospodářské krize v USA na začátku 30.let 20.stol., kdy se vrátila k rodině do Seattlu. Díky své akční sestře Mary měla spoustu zaměstnání, nejčastěji administrativních v kanceláři. Sebeironicky popisuje, jak si často připadala neschopná a nechápala smysl své práce a krušné začátky s těsnopisem a psaním na stroji. Vzpomíná na své šéfy a příjemné i podivínské kolegy. Ačkoli byla rodina chudá a "34krát za sebou mívali sekanou" všichni si udržovali optimismus a pospolitost. V necelých 30 letech Betty onemocněla tuberkulózou, tehdy rozšířenou a smrtelnou nemocí. Když to lékař zjistil, byla okamžitě poslána do dobročinného sanatoria (nemuselo se tam platit) v Borovicích. O této dramatické části jejího života vypráví v druhé části-Morová rána, která je asi nejdojemnější.
11.září a vláda George Bushe
Znepokojující otázky
O možnosti, že útoky 11.září 2001 (budu používat zkratku 9/11) se odehrály i s podílem samotné americké vlády popř.o nich minimálně věděla jsem už psala po shlédnutí dokumentu Loose Change marieke.pise.cz/55691-11zari-2001-jak-to-bylo-doopravdy.html Kniha D.R.Griffina shrnuje všechna nejdůležitější zjištění a důkazy, která hovoří pro verzi, jenž spousta lidi považuje za konspirační teorii, kterou si vymysleli šílenci, ale spousta lidí se k ní přiklání, i proto, že oficiální média nikdy diskuzi o tomto nenastolila a nejen v USA jsou lidé, kteří se ptají, popř.pro tuto verzi hledají důkazy považováni skoro za nepřátele státu.
Co všechno už vyšlo na povrch a je to zcela jasné? Například, že toho dne selhaly všechny standardní postupy spojené s únosy letadel. Trosky a sutiny z budov WTC byly okamžitě odvezeny a zničeny, aniž by se podrobily ohledání. Pohyby na burze a opce na pád akcií American Airlines a Boeingů pár dní před útoky. Odvolání stíhaček, které jinak hlídají nejpřísněji střeženou budovu-Pentagon. Maření pozdějšího vyšetřování ze strany FBI, CIA a samotné vlády. Styky Bushovy rodiny s bin Ládinovými. Atd. atd. tohle jsou všechno prokazatelné věci.
Čtyři dohody
Láska, vztahy a přátelství
Don Miguel Ángel Ruiz se narodil na mexickém venkově v rodině léčitelů a byl vychován matkou curanderou (léčitelkou) a dědečkem naguálem (šamanem) z rodu Rytířů orla. Rodina očekávala, že Miguel bude pokračovat ve staleté rodinné tradici léčitelství a předávání ezoterického poznání Toltéků, jej však lákal moderní život, vystudoval medicínu a stal se chirurgem.
Všechno změnil až jeho prožitek blízkosti smrti. Na počátku 70.let havaroval autem, když upadl do mikrospánku a narazil do betonové zdi. Jak vzpomíná, opustil své fyzické tělo a zachránil své dva kamarády.
Šokován tímto zážitkem, začal intenzivně zkoumat své nitro. Věnoval se staré moudrosti předků, učil se od matky a svá učednická léta dovršil u mocného šamana v mexické poušti. Jeho dědeček, který mezitím zemřel, ho nadále učil ve snech.
Mluví anglicky a často přednáší v USA. Před 8 lety utrpěl silný srdeční infarkt a loni podstoupil transplantaci srdce. Tradici svých předků nyní předává i svému synu Donu José Luisovi.
Jeden z bestsellerů populární americké astroložky a básnířky. Ten, kdo považuje astrologii, ezoteriku, vegetariánství a podobné zájmy za hloupost ať si tuto knížku ani nečte, ale pro ostatní doporučuju, je zajímavá, čtivá a vtipná. Navazuje na její další bestsellery Slunečná znamení (důležitá "učebnice" pro všechny začínající astrology, já ji ještě nesehnala, ale u nás v knihovně ji mají, takže se na to chystám :-), Znamení lásky a Znamení vztahů.
Kniha je rozdělena do několika kapitol:
Drsné psychologické drama populární finské autorky. Hlavní hrdinkou je 14letá Jasmin, která žije se svou matkou-gynekoložkou a několik let i s jejím novým přítelem, který ale zemře na rakovinu. Jasmin byla vždycky šikovná studentka, chodila trénovat do týmu rozteskávaček, jezdila na koni a snila o povolání oceánoložky. Na vyšším stupni školy se ale spřátelí s novou spolužačkou Lindou, která je úplně jiná-miluje kluky, večírky, kosmetiku, módní oblečení a celebrity. Její matka je bývalá královna krásy a dává Lindě velkou volnost. Dívky spolu začnou trávit stále více času, občas kradou v obchodech, chodí za školu, Jasmin potají zanedbává tréninky. Nakonec si najdou brigádu v tzv.Obchodě s mazlíčky, který se pro veřejnost tváří jako obyčejný zverimex, ale vzadu jsou prostory nočního klubu, kde i mladé dívky tančí u tyče nebo přímo prostituují. A vedoucí Mazlíčků, mafián Lido, všechna děvčata pod pohrůžkami donutí, aby se o skutečném účelu obchodu nikdy nikde nezmínila. Jasmin s Lindou nakonec vidině spousty peněz a nočních parties neodolají. Do klubu však chodí i šílený náboženský fanatik, kterému Jasmin začne přezdívat Křtitel a který na veřejnosti vystupuje jako uznávaný vysokoškolský profesor a odborník na dějiny sexuality a erotiky. Jedné noci Jasmin z klubu unese, aby ji převychoval a zachránil od hříchu. Dívka tak tráví dalších 12 let u něj, zatímco doma ve Finsku se po ní pátrá, objeví se u ní i tzv.stockholmský syndrom (náklonnost unesených k únoscům).
Sedmnáctiletý chlapec, který si přezdívá Slim MacKenzie je na útěku, protože zabil svého nevlastního strýce. Nebyla to však obyčejná vražda. Slim má paranormální schopnost, které jeho babička říkala "oči soumraku" a pod slupkou některých lidí vidí tzv.skřety, příšery, které nenávidí lidstvo a snaží se jej zničit. I jeho nevlastní strýc k nim patřil, ale Slimovi je jasné, že by to nikdo jiný nepochopil. Na útěku se přidá k pouti, kde doufá, že bude anonymní a v bezpečí před policií.
Editovala Lesley O´Mara, uvádí Gerald Durrell
Překlad: Alena Jindrová-Špilarová
Vydal: Ivo Železný, 1996
Ty nejlepší psí příběhy o poutu psa k člověku, které kdy byly napsány, vyprávějí takoví literární velikáni jako James Herriot, Rudyard Kipling, Jack London, Anatole France, G.K.Chesterton, Jerome K.Jerome, Virginia Woolf a spousta dalších.
Mezi ty nejhezčí mohu uvést:
Amos Oz, vl.jménem Amos Klausner se narodil 4.května 1939 v Jeruzalémě a patří mezi nejvýznamnější současné hebrejsky píšící izraelské autory. Napsal mnoho oceněných románů (např.Můj Michael, Fima, Černá skříňka, Panter ve sklepě), fejetonů a je také novinářem. Publikoval v izraelském deníku Davar a po jeho zániku v Jediot Achronot. Mimo Izrael publikuje např.v magazínu New York Review of Books nebo české MF Dnes. Dále je profesorem literatury na Ben-Gurionově univerzitě v Beerševě. Za literaturu získal mnoho ocenění v Izraeli i zahraničí, mj. Mírovou cenu německých knihkupců, Izraelskou cenu za literaturu, Goethovu cenu nebo Cenu prince asturského za literaturu (Španělsko). Je pacifistou celý život se snažící o rozumný mírový kompromis mezi Izraelci a Palestinci.