Drsné psychologické drama populární finské autorky. Hlavní hrdinkou je 14letá Jasmin, která žije se svou matkou-gynekoložkou a několik let i s jejím novým přítelem, který ale zemře na rakovinu. Jasmin byla vždycky šikovná studentka, chodila trénovat do týmu rozteskávaček, jezdila na koni a snila o povolání oceánoložky. Na vyšším stupni školy se ale spřátelí s novou spolužačkou Lindou, která je úplně jiná-miluje kluky, večírky, kosmetiku, módní oblečení a celebrity. Její matka je bývalá královna krásy a dává Lindě velkou volnost. Dívky spolu začnou trávit stále více času, občas kradou v obchodech, chodí za školu, Jasmin potají zanedbává tréninky. Nakonec si najdou brigádu v tzv.Obchodě s mazlíčky, který se pro veřejnost tváří jako obyčejný zverimex, ale vzadu jsou prostory nočního klubu, kde i mladé dívky tančí u tyče nebo přímo prostituují. A vedoucí Mazlíčků, mafián Lido, všechna děvčata pod pohrůžkami donutí, aby se o skutečném účelu obchodu nikdy nikde nezmínila. Jasmin s Lindou nakonec vidině spousty peněz a nočních parties neodolají. Do klubu však chodí i šílený náboženský fanatik, kterému Jasmin začne přezdívat Křtitel a který na veřejnosti vystupuje jako uznávaný vysokoškolský profesor a odborník na dějiny sexuality a erotiky. Jedné noci Jasmin z klubu unese, aby ji převychoval a zachránil od hříchu. Dívka tak tráví dalších 12 let u něj, zatímco doma ve Finsku se po ní pátrá, objeví se u ní i tzv.stockholmský syndrom (náklonnost unesených k únoscům).

Sedmnáctiletý chlapec, který si přezdívá Slim MacKenzie je na útěku, protože zabil svého nevlastního strýce. Nebyla to však obyčejná vražda. Slim má paranormální schopnost, které jeho babička říkala "oči soumraku" a pod slupkou některých lidí vidí tzv.skřety, příšery, které nenávidí lidstvo a snaží se jej zničit. I jeho nevlastní strýc k nim patřil, ale Slimovi je jasné, že by to nikdo jiný nepochopil. Na útěku se přidá k pouti, kde doufá, že bude anonymní a v bezpečí před policií.

Editovala Lesley O´Mara, uvádí Gerald Durrell
Překlad: Alena Jindrová-Špilarová
Vydal: Ivo Železný, 1996

Ty nejlepší psí příběhy o poutu psa k člověku, které kdy byly napsány, vyprávějí takoví literární velikáni jako James Herriot, Rudyard Kipling, Jack London, Anatole France, G.K.Chesterton, Jerome K.Jerome, Virginia Woolf a spousta dalších.
Mezi ty nejhezčí mohu uvést:

Amos Oz, vl.jménem Amos Klausner se narodil 4.května 1939 v Jeruzalémě a patří mezi nejvýznamnější současné hebrejsky píšící izraelské autory. Napsal mnoho oceněných románů (např.Můj Michael, Fima, Černá skříňka, Panter ve sklepě), fejetonů a je také novinářem. Publikoval v izraelském deníku Davar a po jeho zániku v Jediot Achronot. Mimo Izrael publikuje např.v magazínu New York Review of Books nebo české MF Dnes. Dále je profesorem literatury na Ben-Gurionově univerzitě v Beerševě. Za literaturu získal mnoho ocenění v Izraeli i zahraničí, mj. Mírovou cenu německých knihkupců, Izraelskou cenu za literaturu, Goethovu cenu nebo Cenu prince asturského za literaturu (Španělsko). Je pacifistou celý život se snažící o rozumný mírový kompromis mezi Izraelci a Palestinci.

Osudy Euchrida Eucrowa významně předurčovalo už to, že se narodil opilé matce (kterou mimojiné nazývá Její Píčenstvo) v rozbitém chevroletu a jeho prvorozené dvojče den po porodu zemřelo. Tak Euchrid vyrůstá ve špinavé chatrči s šílenou máti a podivínským otcem od kterého se naučí zálibě v kladení pastí a následném mučení chycených zvířat. Když po tragické smrti rodičů zůstane sám, vymyslí si vlastní království Psíhlavsko jehož poddané tvoří právě chycená zvířata.

Magicky realistický příběh mistrného vypravěče Murakamiho vypráví o 15letém Kafkovi Tamurovi, který utekl z domova-a v hloubi duše doufá, že třeba najde svou matku a sestru, které odešly, když byl maličký a nechaly ho samotného jen s otcem-extravagantním šíleným sochařem. Na cestě se Kafka seznámí s dívkou Sakurou, ale nakonec zakotví v soukromé knihovně, kde ho pod svá křídla vezme sympatický pan Óšima, člověk nevyhraněného pohlaví a orientace, ale zato velmi inteligentní a přemýšlivý a správkyně knihovny, slečna Saeki, která stále žije ve vzpomínkách na svého milence, který tragicky zahynul před třiceti lety.

Psychologický román o tom, jak se ze dne na den dokáže dramaticky změnit celý život jedné rodiny i jejího okolí. Hlavními hrdiny jsou 14letá Trixie, která se svými rodiči-Laurou, která vyučuje klasickou literaturu na univerzitě a Danielem, kreslířem komiksů žije v malém novoanglickém městečku. Oba rodiče jsou znalci Dantova díla Božská komedie, především části Peklo, kde autor se svým průvodcem

Na konci 90.let vydal kolektiv historiků a univerzitních profesorů (4 Francouzi, 1 Polák a Čech Karel Bartošek) toto dvousvazkové dílo. První díl se zabývá bolševickou politikou v bývalém SSSR a jejím vlivem v dalších evropských zemích, druhý, který jsem zatím nečetla je tuším o komunismu v Asii. Podtitul svazku zní Zločiny, teror, represe a záhy zjistíme, že bolševický totalitní režim v SSSR si nijak nezadal s německým nacismem. Sovětská diktatura si vlastně vyžádala mnohem více obětí než nacistické Německo, protože to fungovalo několik let, zatímco bolševismus několik desetiletí. Obě ideologie (jak nacismus tak bolševismus-vyhýbám se slovu komunismus, protože ten nikde ve své ideální formě ještě neexistoval) jsou stejně zrůdné.

I když jsem už přečetla mnoho knih o holocaustu, faktografických i románových, tato byla asi nejhlubším vhledem do tohoto nejzrůdnějšího období moderních dějin a 2.světové války celkově. Rozhodně bych ji ve školách zavedla jako povinnou četbu, alespoň maturantům v posledních ročnících, protože je docela složitá a má skoro 900 stran, ale ani chvíli se nenudíte, naopak vykuleně hltáte to množství informací, popisů a úvah. Její autor-americko-francouzský spisovatel s židovskými kořeny, J.L., strávil několik let života sbíráním podkladů, aby byly události popsány co nejvěrněji a nejpřesněji.

Psychologický román o dvou rodinách začíná jednoho zimního večera na začátku 60.let 20.stol.v Kentucky. Ortoped David Henry nesežene kvůli vánici porodníka ke své mladé ženě a tak ji s pomocí své kolegyně-obětavé sestřičky Caroline odrodí sám. Jeho manželce Norah se narodí dvojčata-chlapeček Paul je naprosto zdravý, ale u holčičky Phoebe okamžitě pozná, že má Downův syndrom. Ve zlomku vteřiny učiní rozhodnutí, které považuje v té chvíli za správné, ale které bude jeho rodinu pronásledovat do konce života-požádá Caroline, aby dívenku odnesla do ústavu a Norah řekne, že Phoebe při porodu zemřela. Nemůže se totiž zbavit vzpomínek na svou sestru June, která zemřela v mladém věku na vážnou chorobu. Caroline však nemá to srdce dát miminko mezi mentálně postižené do chladného a neosobního ústavu, nechá si jej u sebe a přestěhuje se do cizího města.