Chtěla jsem dnes napsat článek o HAARPu, ale už to nestihnu, zdrojů je hodně a věcí na překlad taky a já se až doteďka zasekla u učebnice němčiny :-O (Stejně to jejich skloňování nikdy nepochopím, nemá to žádná pravidla :-/). Takže dnes nakonec jen písničku, kterou jsem náhodou našla na fóru DV. Nebude to šálek čaje pro každého, ale mě hodně bavila-klip, hudba i zpěvák takže jako celek dost dobré! :-) 

Ačkoli má tato knížka skoro 500 stránek, přečetla jsem ji rychle, z toho více než 100 posledních stránek dnes, protože je fakt strhující a čte se jedním dechem.
Politický thriller napsaný roku 2007 se odehrává na přelomu let 2011-12. Hlavním hrdinou je ropný geolog Ace Futrell, který dostane za úkol jet do Saúdské Arábie a zjistit, kolik ropy přibližně ještě zbývá v jejích polích. Ace by však raději, kdyby svět, hlavně USA, nebyl tak závislý na fosilních palivech a obrátil se k alternativním zdrojům energie, to je však nemožné prosadit kvůli vlivným ropným lobbistům, včetně saúdskoarabské despotické královské rodiny. V Bílém domě navíc sedí republikánský prezident obklopený křídlem neokonzervatistů, kteří mají z ropy vysoké zisky, potřebují se však dostat do Íránu a získat pole i zde.

Facebook má asi poprvé vážnou konkurenci. Největší internetový gigant, Google, se rozhodl spustit vlastní sociální síť (už před sedmi lety spustil síť Orkut, která má desítky milionů uživatelů po celém světě, z toho 59% v Brazílii-v ČR je však nejoblíbenější FB, Češi se k němu denně připojují nejčastěji ze všech evropských uživatelů a je jich na něm 3 miliony). G+ však může způsobit odliv lidí, které štvou věčné změny (k horšímu) na FB-naposledy to byl "zprasený" chat, nedostatek soukromí nebo naopak přitáhnout lidi, kteří FB z různých důvodů bojkotují. Už teď, chvíli po spuštění (nejprve se dalo připojit pokud jste měli pozvánku, teď se může zaregistrovat každý, kdo má účet na Googlu-mail), má přes 20 milionů uživatelů.

Celý svět (nebo aspoň Evropa) teď skloňuje jediné jméno-Anders Behring Breivik. Tento 32letý křesťanský fundamentalista nesnášející muslimy a multikulturalizaci položil v pátek 22.7.bombu v centru hlavního města Norska Osla a poté postřílel desítky mladých lidí na blízkém ostrově Utöya. Jejich letní tábor si vybral zřejmě proto, že byli levicově smýšlející a během pobytu diskutovali např.o tématech jako nezávislost pro Palestinu a bojkot Izraele, navíc mezi nimi bylo mnoho imigrantů z islámských zemí. Zemřelých z obou atentátů je zatím asi 76, někteří další stále bojují v nemocnicích o život a jiní budou mít do konce života trauma...

Jestli bude ještě dál pršet a na teploměru se ukazovat 13^oC (v červenci!!!) tak moje spokojenost s letošním létem (nebo snad pomalu "létem") asi hodně klesne :-/ Už mě nebaví probouzet se každý den do deště a zimy! Včera jsem dokonce spala pod několika dekama, v mikině a tlustých ponožkách a stejně jsem klepala kosu, přehoupli jsme se snad z července do listopadu?! Nechápu, proč se někteří diví, když řeknu, že je tu celoročně zima-vždyť je! Těch pár dní, kdy bylo přes 25 a svítilo slunce se snad dá spočítat na prstech jedné ruky!!! Grrrr
Co se týče Prahy bylo to (dokud nezačalo chcát a mrznout, že) prima. V pondělí dopoledne jsem odjížděla z Otrokovic asi se stovkou lidí, kteří se vaceli z Masters :-D Celé nádraží bylo černé :-D Kamarádka mě vyzvedla na Hlaváku a šly jsme na bazén a do sauny.

Brněnští Poletíme? (nebo také Skupina dobře vypadajících mužů) vznikli roku 2006 kolem muzikanta, zpěváka a výtvarníka Rudolfa Brančovského, který dříve působil v kapele Veselá zubatá. Svůj styl označují jako "original banjo punk future jazz band" a současnou sestavu tvoří kromě Brančovského (banjo, kytara, zpěv) dále Jáchym Hájek (trubka, zpěv), Vojta Konečný (housle, zpěv), Ondřej Hájek (klavír, piano, harmonika), Honza Beran (basová kytara) a Daniel Černý (bicí).

Konečně cca po dvou letech prázdniny, které se mi fakt líbí :-D Konec minulých byl taky hezký, ale bohužel jsme se s přítelem poznali až v srpnu. Dokonce jsem i po pár letech byla zase na fesťáku (viz článek Valašský Špalíček v rubrice Reporty z koncertů)-sice to byl spíš fesťáček, komornější akce než jsou teď třeba MoR nebo Colours, ale blízko, za levno a pro mě velmi příjemný výběr kapel :-) Dneska jedu na grilovačku za kamarády na Lačnov, mé nejmilovanější prázdninové místo (srub, kolem jen lesy a rybníky-ale počasí nám teda koupání nepřeje :-( ), v pondělí na pět dnů do Prahy a jinak jsem buď doma a snažím se dělat aspoň něco užitečného jako procvičování jazyků, překlady a o víkendu jsem začala s generálním úklidem svého pokoje (bylo vtipné, co jsem přitom našla, např.ještě neotevřený dopis z pomaturitního kurzu nebo diktát ze střední za který jsem dostala 4, protože jsem zapomněla 2 čárky a místo milion napsala milión, češtinářka byla opravdu přísná :-D).

Do ordinace doktora Ricorda vstoupil  jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké rty.
"Jste nemocen, pane?"
"Ano, doktore. Myslím, že smrtelně."
"Co je vám?"
"Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se, srdce mě bolí. Bojím se lidí i sebe. Nemohu spát."
"To není smrtelné. Vím o léku pro vás."
"Jaký je to lék?"
"Lék, který vás z toho všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!"
Bledý muž se uklonil a řekl smutně:
"Já jsem Deburau, doktore."

K.R.je americký malíř a ilustrátor v oblasti jemného umění, fantasy a hororu. K malování ho odmala vedli dědeček-kreslíř a strýc-filmový animátor. Kirk vystudoval Cooperovu školu umění a po absolvování pracoval v reklamě jako ilustrátor a designér a po 3 a půl letech, roku 1981, si založil vlastní studio. 
Stal se jedním z hlavních ilustátorů v žánrech fantasy, hororu a sci-fi. Během své kariéry ilustrátora obálek knih, ilustroval přes 200 knižních obálek včetně série Barbar Conan a romány Clivea Barkera. Získal mnoho cen, např.Ilustrátor obalů knih roku za titulní stranu magazínů Creepy a Eerie a 4x byl vyznamenán cenou Nejlepší obal knihy roku za svou práci s nakladatelstvím Harper/Collins. Jeho ilustrace obálek knih se vystavovaly i ve Společnosti ilustrátorů v New Yorku.

Neexistuje žádný důkaz o tom, že by sója byla pro lidi škodlivá. Ve skutečnosti, my i planeta, budeme mít ohromný užitek z toho, když jí budeme jíst více.

inenaso.pise.cz/

Příjemný bloček, jak mu autorka říká, patří neméně sympatické paní. Najdete zde hlavně poetické fotky z mnoha jejích výletů do přírody, včetně rubriky zahrada a květiny, ale i lidsky teplé příběhy a osobní zážitky. Je to velmi relaxační stránka, kde se člověk může uchýlit před stresem rychlého přemodernizovaného života.
Co se mi na blogu líbí: vlastní fotografie, očividná láska k přírodě

Co poslouchám: Diskografii kapely Květy.

Co čtu: Během posledních dvou týdnů jsem zhltla Jean-Dominique Bauby: Skafandr a motýl, Louise L.Hay: Já to dokážu, jednu oddechovou detektivku od Hany Whitton a včera jsem dočetla povídky Kouř a zrcadla od Neila Gaimana. Teď začínám Největší z pierotů od Františka Kožíka.

Co sleduju: 4.sérii TBBT a v poslední době mě zaujaly dokumenty na dokumentarni.tv/

Na co se těším: Pořád na Prahu (asi za 2 týdny :-)

A dnes něco netradičního. Renesanční madrigal. Pořád bych to asi neposlouchala, ale sem tam takhle na relaxaci moc hezké :-) V poslední době mě středověká (nebo středověkem ovlivněná) hudba celkem zajímá, pokud znáte něco pěkného a zajímavého, sem s tím (do komentářů :-).

Valašské Meziříčí-nádvoří zámku Žerotínů a M-klub, 24.-25.6.2011

Abych pořadatelům nekřivdila, tradiční fesťáček (letos již jeho 29.ročník) začal už 22.formou výstav fotografií a obrazů a ve čtvrtek v jeho rámci zahrála irská kapela House of Cosy Cushions. Já jsem ale přijela až na pátek a sobotu, kdy se nádvoří zámku a přiléhající M-klub zaplnil více kapelami. Každý den jsem viděla 3, ale byla tam i spousta dalších, z toho některé zahraniční, např.Justin Lavash (VB), Astronautalis (USA), Duke Special (VB), Gerda Blank (NZ), Jamison Young (Rakousko) a pár slovenských třeba Longital nebo Sanyland.

Na začátku tohoto týdne, kdy naštěstí bylo ještě hezky (teď je venku liják a 12^oC, WTF?! Kde je léto?!) jsem s přítelem jela na koleje vystěhovat se (někdy sem dám i fotky z kolejí, přítel tam nadšeně fotil :-D) a spojili jsme to s výletem do ostravské ZOO, kde jsem naposled byla jako hodně malá. Mamka říkala, že tehdy krátce po pádu komunismu to tam bylo spíš ošklivé, ale teď se mi tam celkem líbilo, každý rok jezdím jen do Lešné takže trochu změna :-) Největší turistické lákadlo-slůně, spalo, ale jinak byli všichni sloni v pavilonu a úplně blizoučko, blíž než v Lešné. Bohužel příteli v půlce došel foťák a můj mobil je nepoužitelný takže nám některá zvířata, třeba šelmy a opice :-( chybí a nemohli jsme už vyfotit jednoho srandovního ptáka, který se před námi vyloženě chlubil chcíplou myškou v zobáku, ehm, ale pár hezkých fotek máme, tak tady jsou :-)

Tentokrát ne perly přímo z tzv."blogísků", ale stránek pro ženy. Taky jste si všimli, že na takových serverech píšou trapnost nad trapnost? Znáte nějakou inteligentní stránku věnovanou ženám a dívkám? Když si občas čtu články z takových webovek tak jenom obracím oči v sloup, zuřím nebo mám depresi z toho, že úspěšná žena musí pořád držet diety, být vždy perfektně oblečená a nalíčená, znát všechny postelové a flirtovací triky a levou zadní zvládat jak svou kariéru tak roli manželky a hospodyňky. Hm.